Humoristický příběh tří zcela rozdílných matek, donucených školkou ke spolupráci, vyústí nejen do řady konfliktů, ale i do zcela překvapivého finále!
Má je moje máma, která v listopadu 1989 vyráží s břichem do průvodu a věří, že z toho neporodí. Má je můj táta, až do porodu ramínek přesvědčený, že budu kluk. A mám je i já, když se těším, že porevoluční svět bude stejně all inclusive jako děloha mé matky. Skončím asi tak spokojená jako řidič sanitky, co nás vezla v ranní špičce.
Uběhlo několik let od Emina úspěšného sňatku pro peníze. Ema se stále chystá prorazit ve světě literatury, ale na prvním místě je výchova jejího mistrovského díla – syna Adámka. Život v zlaté klícce vily Svíčkových jí kalí jen existence sexy švagra Filipa, přesto jí docela vezme, když problémová černá ovce rodiny záhadně skoná na Jamajce.
Když se čtenář dozví, že Kamil (patrně ústřední hrdina, proč jinak by tam byl už od začátku?) před povýšením pomele svého nejlepšího přítele na prášek obzvláště jemný, právě když si jeho akcie nevedou na burze zrovna nejlépe - a to při použití jen jedné sedminy odstředěného mateřského mléka (považte!
V tejto knihe je zachytená večná téma ženy a muži, vzťahy medzi nimi v rôznych podobách. Keďže naše vydavateľstvo je predovšetkým humoristické, tak táto téma je spracovaná veselo a humorne v anekdotách a karikatúrach. Ženy a muži sa navzájom priťahujú, alebo medzi nimi vzniká odpor.
Slovo DŮCHODKYNĚ vyvolává mnohé představy, a ne všechny jsou příjemné. Rychle prchající čas, vysedávání v čekárně u lékaře, v lepším případě mnohdy až únavné hlídání vnoučat a nahrazování funkce rodičů Marcela Mlynářová živě a poutavě přibližuje jinou, svou verzi ženy po šedesátce, která je babičce na plný úvazek značně vzdálená.
Když se přes člověka převalí páté kulatiny, spousta věcí je najednou jinak. Kalhoty bývají těsnější, diety přestávají fungovat, protože kdo by si ty dortíky ke kafi pořád odpíral. Do hor už nevyběhnete jako kamzík, děti už si nenechají mluvit do života jako dřív a jako ideální zábava se začínají jevit hry na trénování paměti.
Hrdinou knihy je teoretický fyzik Aleš Král, který zmožen vědeckou kariérou přichází do redakce měsíčníku Kosmické listy, aby se ucházel o místo vedoucího literární přílohy. Po dobu jednoho roku pak v časopise zveřejňuje vlastní sci-fi povídky odehrávající se v nepříliš vzdálené budoucnosti roku 2034.
Vyždímat z koronavirové pandemie pětadvacet recesistických vtipů posazených do podobného počtu zemí a kultur není jen tak ledajaká sranda. S druhou knížkou Josefa Provazníka se už dá spolehlivě říct, že do české literatury vstupuje nový a dlouho postrádaný humorista stylu Jamese Thurbera a Efraima Kišona.
Róza je vedoucí lifestylového magazínu pro ženy a jako novinářka je zvyklá řešit lecjaké situace. Ale na to, že si manžel najde milenku (nevěrník mizernej), připravená nebyla. Ani na to, že přijde o práci („omlazujeme!
Že nevíte, co se skrývá pod tajemnými názvy jídel pastašuta nebo bajadéra?
Minipříběhy psané z nevšední perspektivy a okořeněné pořádnou dávkou černého humoru z pera uznávané finské spisovatelky Rosy Liksom.
Tommy je muž na prahu středního věku, frustrovaný nenáviděnou kancelářskou prací, kterou bez většího úspěchu spíše předstírá. Tommy je také ne zrovna úspěšný stand-up komik. Když je zároveň se svou přítelkyní propuštěn ze zaměstnání, rozhodne se vyměnit Londýn za francouzský venkov a splnit si svůj sen – založit minipivovar.
Majitel nejrozsáhlejšího skotského knihkupectví, obchodu ve tvaru bludiště nacházejícího se v malebném přímořském městečku, i nadále trpí přívalem (nebo v nevhodnou dobu naopak nedostatkem) zákazníků, jejichž chování musí tak nebo onak strpět. Nepřestává se divit, jak je možné, že nechápou rozdíl mezi knihovnou a knihkupectvím.
Mama sníva o osobitej vidieckej chalúpke s dverami obrastenými ružami a so zhovorčivými sliepkami v záhrade. No život neubieha podľa jej predstáv. Sliepky sú nezhovorčivé a ruže majú ostré tŕne. A aby toho nebolo málo, zo vzácnych zlatíčok sú teraz desiví tínedžeri.
Kdo tvrdí, že s knihovnicemi je nuda?
Úspěšná spisovatelka Olivie zbrkle odchází na volnou nohu, což byl její dávný sen. Rázem zjišťuje, že to nebyl nejlepší nápad, protože jestli někdo potřebuje řád, je to právě ona. A řád je to poslední, co člověk žijící na volné noze má. Jak se s tím vypořádá?
Příběhy zachráněných psů ze spolku pro opuštěná a týraná zvířata Dočasky De De psané s notnou dávkou ironie a humoru pohledem jejich dočaskářky Olgy. Dočaskář – to je uklízeč a analytik vyprazdňování někoho jiného, vypravěč věty „všechno už bude dobrý,“ pravidelný řidič na veterinu a ten, kdo to auto potom uklidí.
Mámina sladká děťátka dospěla do klátících se teenagerů a místo dohadů, kdo by vyhrál v souboji mezi dračím jezevcem a ninja koněm, tráví noci na Snapchatu a dorozumívají se výhradně posunky a vrčením. Kolik „období“ ještě přijde, než se z nich stanou funkční členové společnosti?