Když přijede Čech do Velké Británie, má oči navrch hlavy a nestačí se divit. A co teprve, když přijede Angličan do České republiky.
Prozaik Milan Čechura není na české literární scéně žádným nováčkem, tato kniha povídek a fejetonů je již osmou položkou v seznamu jeho samostatné tvorby. Plzeňskému autorovi (nar. v roce 1949 v Ústí nad Labem) v nakladatelství NAVA vyšly dosud dva tituly – v roce 2013 Malý nepřítel a tři roky předtím Dědečkárna.
Lucie Verrall je žena mnoha talentů, a navíc vyniká výjimečným smyslem pro humor a schopností vystihnout paradox chvíle. Její facebookové statusy vám vykouzlí úsměv na tváři, u některých se budete smát nahlas a u jiných možná ukápne i slzička…
Od sestřičky dostávám roušku, bílou gumovou obuv, zástěru a hodně široké zelené kalhoty. Kačenka už leží na sále a já usedám k její hlavě. Prakticky vzápětí se to stane. Matyáš je na světě a já si pozvolna uvědomuju, že jsem dvojtáta,“ nadšeně popisuje sportovní moderátor Vojtěch Bernatský.
Humorný příběh z pera Johna Grishama, mistra právnických thrillerů, jak ho možná neznáte. Představte si rok bez Vánoc. Žádný generální úklid, pečení cukroví, nákup dárků, výzdoba domu. Hodit tak všechny starosti za hlavu a odjet někam daleko od přeplněných obchodů, neprůjezdných ulic, nervózních lidí před i za pultem.
Třicátník Milan žije velmi všední život svobodného muže a řadového zaměstnance v menší firmě, když se mu víceméně náhodou podaří posadit se na manažerskou židli v nadnárodním korporátu.
Rady, jak se dožít devadesátky, pohádka o utírání zadků nebo proč to geniální lidé mohou mít v práci těžší, než byste čekali.
O temných stránkách mateřství Monika Valentová psala už v knížce Odvrácená strana matky. Její dcery od té doby trochu povyrostly, ale dál dokážou svou matku přivádět k šílenství. A ta, když se trochu vydýchá, líčí své mateřství s nadhledem a humorem.
Nahlédnout za dveře ordinace se jen tak někomu nepovolanému nepovede. Zvědavců se jistě najde dost, obzvlášť nalézá-li se za nimi krásná žena. Leč pohledu voyera je tato příležitost přísně zapovězena, leda že by si takový zážitek nechal zprostředkovat. Mistr Neprakta je určitě jedním z těch, který nás často nechal do toho intimního prostředí nahlédnout.
Humorné a zároveň skutečné příběhy uklízečky, která svou hloupostí a nešikovností předčí veškerá vaše očekávání. Představte si člověka, který chce získat paní na úklid, protože touží po rodinném štěstí, klidu a pořádku v domě. Jenže místo toho získá nepředvídatelný stroj na průšvihy - ženu s talentem na katastrofy jménem Božka.
Chtěli byste zažít pravou chorvatskou svatbu, kam přijede tři sta hostů, kde se nemluví, nýbrž zpívá, stoly se prohýbají pod vahou laskomin, víno teče proudem - a celé to trvá týden?
Když se na Karlově mostě zaposloucháte do staročeských písní v podání zarostlého vagabunda, nenechte se mýlit - pod maskou bezdomovce se může skrývat třeba i úspěšný ředitel velké banky!
Román Příběh líčí důvěrným a zároveň velmi prostým způsobem životní peripetie ženy z generace Husákových dětí, se všemi jejími vzlety i bolestnými pády od její první vzpomínky, až do současnosti.
Zdravím, jmenuji se Nika a je mi 30… už vlastně 31. Nejsem zatím alkoholička, ale co není, může být. Mám za sebou několik turbulentních let, kdy jsem dostávala ve vztazích pořádně na frak… a tak jsem se rozhodla o tom napsat knížku. Je to tragikomický pohled na seznamování po třicítce, s jojo efektem a spoustou vypitého vína.
Tato kniha je shrnutím roku jedné letušky v Dubaji. Objeví se v ní pár trapných a nemístných vtipů a poznámek, trocha rasismu a sexuálních narážek, špetka pomluv a stereotypů. Na druhou stranu se nejedná o nic šokujícího ani revolučního. Bukowski nejsem, ani Hemingway. Bohužel.
Jsem hezká, ale ne Barbie, jsem chytrá, ale ne intelektuálka, jsem vtipná, ale ne za každou cenu. Takovou ženu by chtěl každý muž. Než však k této dokonalosti žena dozraje, stihnou se jí zpravidla kromě obzorů rozšířit i boky a kromě životních zkušeností prohloubit vrásky. Tak co je vlastně nejdůležitější?
Artur si svůj život představoval úplně jinak. Místo výletů do dalekých krajů tráví hodiny v dopravní zácpě. Fádní bezdětné manželství a domek v zástavbě ho také příliš netěší. Zlatým hřebem týdne jsou pro něj proto páteční odpoledne, která tráví na golfovém hřišti.
„Mladší sestra“ románu Manžela jsem nezabila má tentokrát čtyři hlavní postavy: mladou vesnickou ženu, díky níž nahlédneme do světa prostituce, vysokého komunistického funkcionáře, který to dotáhne až na guvernéra provincie, okresního ředitele Pozemních staveb, státního úřadu výstavby silnic a mostů, a postavu nepříliš uvědomělého zástupce ředitele