Antologie povídek tří tibetských (Alai, Taši Dawa a Sebo) a dvou čínských autorů (Ma Ťien a Ma Jüan), jejímž pojítkem je společné téma – Tibet. V dětství tito autoři zažili tzv. Kulturní revoluci a v 80. letech se někteří podíleli na vzniku tzv. literatury hledání kořenů.
Čtrnáct povídek z Nigérie, Ghany, Sierry Leone, Keni a Jižní Afriky ukazuje různé stránky života v městských i venkovských kulturách subsaharské Afriky 20. století. Povídky byly přeloženy do češtiny poprvé a rovněž i většina autorů se českému čtenáři představuje poprvé (z těch známějších antologie obsahuje jen povídku Cypriana Ekwensi).
Na překladu vybraných ovídek několika saúdskoarabských autorů spolupracovalo několik překladatelů. Je to první krůček k seznámení se s literaturou Království Saúdské Arábie prostřednictvím tohoto malého literárního žánru.
Čtrnáct povídek této knihy je jakýmsi průřezem zimbabwskou a rhodeskou povídkou - od jejích téměř úplných prvopočátků (1910) až po dnešek.
Knížka pro sváteční chvíle skládá ve svých příbězích mozaiku šťastných, ale i smutných osudů, které se nevyhnou ani vánočnímu období, kdy si obzvlášť přejeme, aby se v našich duších usídlil klid, pocit přátelství a lásky. O této naději se dočteme v příbězích oblíbených autorů první poloviny minulého století.