Básně

Antonín Sova patří k předním básníkům období
modernismu přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Na rozdíl od Březiny se však nedočkal souborného
kritického vydání, poslední pokus o jeho sebrané spisy
z let 1959—1962 ztroskotal po dvou svazcích prózy a dvou
svazcích poezie. Česká knižnice tuto mezeru alespoň
zčásti zaplňuje vydáním pětice vrcholných autorových
básnických knih. Jejich básně klenou oblouk od realismu
a impresionismu k symbolismu; tematicky sahají od
přírodní lyriky k reflexím, vizím, poezii sociálních protestů
a hořké intimní lyrice. Text připravil Václav Vaněk, který
je rovněž autorem komentáře, jenž zachycuje vývoj
Sovovy poetiky v dobovém kontextu a proměny hodnocení
básníkova díla v kritické i odborné reflexi.