Klasické dílo české prózy z prostředí slovácké vesnice, které poprvé vyšlo v letech 1903–1904. Zachycuje zvyky a reálie jihomoravského venkova a mentalitu jeho obyvatel na konci 19. století, ale také rozklad tradičního venkovského společenství a konzervativních hodnot. Vyprávění se odehrává v cyklu přírodního roku počínajícího setbou a vrcholícího sklizní.