„Když mi bylo osmnáct, to jsem ten kopeček u zámku vyběhl jako nic, a teď klečím dole pod kopcem a žebrám: Kopečku, prosím tě, obrať se.“ „To nás všechny čeká,“ pomyslel si doktor, „na kopeček je dobré vylézt dokud to jde, nikdo nás ze stáří nevyhojí.
