Soubor uvozený větami z díla A. P. Čechova: „Umět v tomhle městě tři jazyky, to je zbytečný přepych. Dokonce ani přepych ne, ale cosi zbytečného navíc, něco jako šestý prst.“ Dílo básnické zralosti oddávající se svobodě, tajemství a melancholii snu.
Milan Děžinský (nar. 1974) je ceněný básník a překladatel střední generace; za svou poslední sbírku Obcházení ostrova (2017) získal Magnesii Literu za poezii.
I ve své šesté knize, sdružující verše z let 2011 až 2016, básník předkládá nenápadné, ale silné svědectví; plody osobní (i lyrické) zralosti. Jak sám píše, jeho básně představují jakési „štíty proti prázdnotě“. Tíhu existence vyjadřuje vždy jemnými, ale přesnými tahy a obrazy, bez zbytečné expresivity.
Verše páté sbírky básníka a překladatele z angličtiny Milana Děžinského představují autora v čase, kdy „jest život náš v půli se svou poutí“. Děžinský si je dobře vědom toho, že schopnost psát zůstává sice nezbytným předpokladem tvorby, ale daleko podstatnější je pro básníka schopnost uvidět.