Z deníku odstřelovačky

Roza Šaninová, jejíž vzpomínky se nyní dostávají do rukou českému
čtenáři, patřila k nejznámějším sovětským odstřelovačkám za druhé
světové války. V bojích na frontě se proslavila nejen díky mimořádné
odvaze, za což byla vyznamenána jako jedna z mála sovětských vojaček
Řádem slávy druhého a třetího stupně, ale také díky své nesporné
kráse, kterou využila sovětská propaganda ve velkém množství
válečných periodik, které zásadním způsobem ovlivňovaly
mladou generaci v podpoře válečného úsilí. Autorka byla také vynikající
odstřelovačkou, která měla na svém kontě podle neoficiálních
záznamů 75 či 76 zabití nepřítele a spolu s dalšími dvěma mladými
ženami byla součástí skupiny pojmenované jako Prchající trojka.
Roza byla jednou z přibližně dvou tisíc odstřelovaček, které Sověti za
války vycvičili ve svých výcvikových střediscích a které měly podle
neoficiálních záznamů zastřelit více než jedenáct tisíc Němců. Více
než 250 mladých dívek, včetně Rozy, zaplatilo za své hrdinství životem.

Vzpomínky Rozy Šaninové, které zachycují její službu od října
1944 do její smrti v lednu 1945, kdy se spolu s dalšími vojáky
a vojačkami účastnila mimořádně tvrdých bojů v Bělorusku, v Pobaltí
a velké sovětské ofenzívy ve východním Prusku, jsou dokladem nejen
o jejím hrdinství, ale také o zoufalství a rozervanosti, kterou prožívala,
o poměrech a postavení vojaček v sovětské armádě, o jejích
láskách, přátelstvích a zklamáních ze surového života na frontě. Roza
byla, jak vysvítá z Deníku, velmi citlivá a talentovaná dívka, projevující
velký zájem o literaturu, umění a vzdělání, která zahynula
v pouhých jednadvaceti letech v prudkých bojích u města Znamenskij
v Kaliningradské oblasti.