Krasopisně nasaný rukopis Giacomo Joyce byl objeven v Joyceově pozůstalosti jeho bratrem a poprvé uveřejněn více než dvacet let po autorově smrti, v 60. letech. Byla to literární senzace. Text je jakýmsi silně stylizovaným deníkem autorovy erotické fantazie a byl napsán v době před první světovou válkou, kdy Joyce pobýval v italském Terstu.
Částečně autobiografické dílo popisuje v postavě Štěpána Dedala dospívání a intelektuální, náboženské, politické a umělecké zrání studenta dublinského jezuitského gymnázia. Dedalus se po dlouhém vývoji vzbouří proti katolicismu a irské konvenčnosti, v závěru odjíždí do Paříže, aby se stal umělcem.