Jako malá si ráda hrála na schovávanou. Měla dojem, že co je ukryté, neexistuje. A vydrželo jí to až do dospělosti. Naučila se ukrývat před světem i před sebou samotnou. Bolest a trauma se staly jejími neviditelnými společníky. Třicet let žila zdánlivě normální život. Práce, rodina – vše na první pohled v pořádku. Uvnitř ní se ale odehrával neustálý boj.