„Vzala mou ruku a začala vpichovat číslo 55908. Nepíchala mě vlastně do ruky, ale do srdce – tak jsem to cítila. Od té chvíle jsem přestala být člověkem.“ Polská spisovatelka Krystyna Żywulska sepsala své vzpomínky na život v Osvětimi krátce po skončení druhé světové války, a právě proto jsou plné syrových emocí a nepřikrášlených popisů.