Cus D’Amato bol kľúčová osobnosť Tysonovej kariéry a jeho vzostupu na vrchol. Adoptoval si ho ako talentovaného šestnásťročného chlapca, ktorý prechádzal z polepšovne do polepšovne, a ponúkol mu šancu vymaniť sa z chudoby a sociálnej mizérie.
D’Amato hrál velkou roli v Tysonových formativních letech. Zákonně ho adoptoval jako šestnáctiletého, když zemřela jeho matka, a po letech života v chudobě ho psychicky i fyzicky formoval. V knize Železné ambice Tyson popisuje životní lekce, které mu D’Amato uděloval, a přemítá, jak v něm trenérova moudrá slova stále rezonují i mimo ring.
