Velká literatura je bezesporu věcí velkého talentu. I zkušení a oceňovaní spisovatelé však musí stále zkoušet, jaký přístup funguje a jaký ne, jakou perspektivu si ten či onen příběh vyžaduje. Hledají metodu. A když ji najdou, stane se často jejich výrobním tajemstvím, které odhalují jen zdráhavě a po kouskách.
Soubor článků, fejetonů, zamyšlení a různých příležitostných textů, které však tvoří jeden celek, portrét spisovatelčiny osobní filozofie. Kniha je také otevřeným politickým manifestem. Olga Tokarczuková si dobře uvědomuje politický potenciál své tvorby, který je umocněn precizním stylem a bezbřehou tvůrčí svobodou.