„Krajina… Opouštěná, znovunalézaná… Dotýkaná! Veškerou dobrou energií, která zde kdy byla vydána a navždy ji, napříč časem, propojila s nebem. Všimnout si, vnímat, dotknout se, sevřít ji… a učinit svojí součástí. Stát se součástí krajiny, kterou si neseme uvnitř. A zároveň: podat svědectví, vyrazit zpěv!