Po více než dvaceti letech vychází zrevidovaný a rozšířený rozhovor Karla Hvížďaly s knížetem Karlem Schwarzenbergem. Ten vzpomíná na svoje předky či přátele, charakterizuje roli současné šlechty či se zaobírá aktuální politickou i společenskou scénou.
Kniha volně navazuje na autorčinu prvotinu s názvem Hospic – Příběh naplněné naděje. K té napsal výstižnou předmluvu kardinál Miloslav Vlk. Další už bohužel nenapíše, protože zemřel, ale jeho výslovné přání „ve své druhé knize napiš: doprovázela jsem kardinála“ mu zde autorka plní.
Jde o soubor fejetonů, v nichž autor z různých úhlů a dějinných pohledů líčí prolínání osudů lidstva s takovými zdánlivě nezajímavými věcmi, jako jsou některé potraviny, nápoje, koření či drogy.
Ráno se Filip díval na pohádky. „Za chvilku budu zpátky,“ řekla jsem. Vzala jsem si kabelku. Byly mu čtyři. Za tři měsíce mu mělo být pět. „Za chvilku budu zpátky,“ řekla jsem znovu a zamkla za sebou. Vrátila jsem se o dva roky později.
Kniha "Súdnosť" je príbeh. Áno, je to príbeh človeka, je to príbeh práva, je to príbeh spoločnosti v istom okamihu času a rovnako, je to príbeh ľudského ega, ktoré od počiatku civilizovanej histórie kvári dušu človeka, podmaňuje si ho ako mýtická Gorgona, zdanlivo bez možnosti voči nemu bojovať. Ale predsa stačí nastaviť zrkadlo.
Velký herec a skvělý člověk Marián Labuda nás v tomto roce opustil. Prostřednictvím této knihy na něj můžete zavzpomínat a dočíst se o jeho dětství, vážné nemoci, hereckých začátcích i největších filmových a divadelních rolích.
Původně se jmenoval Julien, ale v šesti letech se nechal přejmenovat na Huga. Julien byl diktátor a negativní osoba, Hugo je jiný, lepší. Julien téměř nemluvil, ale ani Hugo nekomunikuje s okolím úplně bez problémů, snaží se proplout, příliš se neangažovat. Přesto se stává terčem šikany a dochází k rozhodnutí porvat se se svou jinakostí.
Odkedy Štefana Karaka ako 55-ročného zaujali extrémne behy v horách, zúčastnil sa šiestich Majstrovstiev sveta v behu do vrchu a absolvoval mnohé ultrabehy na svete. Je držiteľom niekoľkých rekordov a ocenení. Túto knihu napísal pre všetkých, ktorí túžia po zmene, ale neveria, že je možná naozaj v každom veku. Ako s úsmevom hovorieva: „Všetko je v hlave.“
Reportér Jozef Kubáni napísal knihu o svojej práci v spravodajstve TV JOJ. Je to len krátky výsek z množstva hodín v teréne, v horách, nad nimi aj pod nimi. Autor chcel opísať to, čo na obrazovkách nevidno: nervy, zábavu i smútok. Vnútri nájdete mená mnohých ľudí, ktorí ho v horách a o horách veľa naučili a sú preňho celebritami.
„Franz Kafka byl Praha a Praha byla Franz Kafka“, napsal kdysi Johannes Urzidil. A skutečně, kdo se vydá po stopách života Franze Kafky, toho cesta zavede přímo do srdce starého císařského města nad Vltavou. Až do morku kostí, celou svou bytostí je spisovatel Kafka zakořeněn v pražské půdě, všude v jeho díle probleskuje na povrch město a jeho lidé.
První část, Odjezd a návrat, popisuje autorovo dětské dobrodružství. Poté co gestapo zatklo jeho rodiče, podařilo se mu podplatit maloměstské úřady, a tak mu četníci den před transportem do ghetta a do Osvětimi povolili odjet ze svého tehdejšího bydliště vlakem k příbuzným do Budapešti, kde se při troše štěstí mohl vyhnout okamžité smrti.
„A ten, čo sedel na tróne, povedal: Hľa, všetko robím nové.“ Boh je teda ten, ktorý stále obnovuje, lebo je stále nový: Boh je mladý!
Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha.
Autorka knihy by mohla mít dostatečné důvody k tomu, aby pochybovala o existenci nějakého rozumného vyššího plánu. Vyrůstala ve světě, který rozpadem rakousko-uherské monarchie ztratil veškerou prostorovou a časovou orientaci.
Jeden z nejvýznamnějších kanadských spisovatelů Dany Laferriere napsal útlou knihu vzpomínek na jednu etapu svého raného dětství, jež bylo navzdory tehdejší kruté haitské diktatuře a všeobecně panujícímu strachu idylické. Malý chlapec žije u babičky, které se říká Da, pod bdělým, ale vroucím dohledem tetiček.
Malíř, hudebník, divadelník a literát Petr Nikl vzdal ve své nové knize poctu mamince, známé designérce hraček Libuši Niklové. Vzpomínkové rozhovory matky se synem se prolínají s originální úvahou o tajemství umělecké tvorby a s fantazijním, pohádkovým příběhem o putování za zlatým slunečním vlasem. Kniha má výjimečnou minimalistickou grafickou podobu.
Třináct let trval intimní vztah císaře Františka Josefa I. k mladé vídeňské měšťanské ženě, kterou náhodou potkal jednoho dne v šest hodin ráno v Schönbrunnu. Anně bylo šestnáct let, byla krásná, vdaná a matka dítěte.
Kniha je inspirována válečným deníkem P. W. Stahla, příslušníka Kampfgeschwader 30, vyzbrojené letouny Junkers Ju 88. Jeho záznamy zpracoval Manfred Jäger do podoby čtivého autobiografického románu, který je nekompromisním obrazem německé letecké války. V době, kdy Německo poráží Nizozemsko, prochází Stahl výcvikem na Ju 88.
Rozhovory s významnou psycholožkou, která svou prací pomohla řadě rodičů a dětí. Kniha se snaží poodhalit tajemství ženy, která si jako životní cíl zvolila obnovu lásky v rodinách.
Zpověď hlavního rozhodčího Romana Poláka, který pískal čtvrt století, z toho 12 let extraligu. Ukončil kariéru, už nemá co skrývat. Jak začal? Jak se dostal nahoru? Kdy vytvořil světový rekord v počtu trestných minut na jedno utkání? Kolik si pískáním vydělal? Kolikrát byl jako rozhodčí potrestán? Jak mu bylo, když ho veřejně napadli z podjatosti?