V době, kdy Kajínek utekl z Mírova, začali se jeho příběhem zabývat dva známí novináři a spisovatelé. Josef Klíma a Janek Kroupa. A Kajínkův osud je zaujal natolik, že se mu věnují dodneška a všechny své poznatky shrnuli v knize PRAVDA O KAJÍNKOVI.
Edith Piaf (1915-1963), drobounká žena z komediantské rodiny s nezaměnitelným hlasem, přezdívaná Vrabčák, se z pouliční zpěvačky stala světově proslulou šansoniérkou. Svou trnitou cestu, která ji z ulice přivedla až do přeplněných sálů, líčí v knize vzpomínek Kolo štěstí (poprvé vyšla v roce 1958). Jenže talent, silná vůle a píle k úspěchu nestačí...
Krátko po tridsiatke mala Elizabeth Gilbertová všetko, po čom obvykle túži moderná Američanka – manžela, dom na vidieku, kariéru – ale namiesto pocitov šťastia a naplnenia sa jej zmocnil panický strach a zmätok. Táto múdra a strhujúca kniha je príbehom o tom, ako zanechala všetky tieto vonkajšie znaky úspešného života, aj o tom, čím ich nahradila.
Obaja autori, ktorí sa zoznámili so Sartrom v šesťdesiatych rokoch, zachytili v knihe existencializmus svojej mladosti a boj proti alžírskej vojne, rozvinuli pútavú románovú zápletku o Sartrovom živote a diele, o jeho priateľstvách, vzburách a politickej angažovanosti, o deštruktívnom vplyve voľného až anarchistického zväzku Sartra a Simone na ľúbostný vzťah
Yann Andréa sa narodil v roku 1952. Bol doživotným spoločníkom jednej z najvýznamnejších francúzskych spisovateliek Marguerity Durasovej. V knihe denníkovou formou podrobne opisuje ťažké obdobie svetoznámej spisovateľky, ktorá tesne pred sedemdesiatkou bola nútená podstúpiť protialkoholickú liečbu.
Ďaleko od domova, v Kanade dokončil Karol Manik svoje spomienky: na detstvo prežité v hornom Šariši, na prvú svetovú vojnu a taliansky front, na prevrat i vysťahovaleckú anabázu. S Anuškou, autorovou starou matkou, s jeho starými otcami či otcom, protagonistami druhej línie rozprávania, sa nikdy nestretol, jednako ich spája obdobná skúsenosť.
V knize ZÁSAH ŠÍPEM naleznete zajímavosti z jeho života, co o sobě Karel řekl, co o Karlovi řekli jiní, jaké veselé zážitky s ním prožili, mnoho gratulací od známých (Gott, Bohdalová, Svěrák, Uhlíř, Novotný, Janda ,Merta, Suchý …) i neznámých, ale i dopisy, fotografie a malou ochutnávku z jeho tvorby.
Civilní portrét Edvarda Beneše klade, na rozdíl od řady jeho monografií, důraz na jeho osobnostní a povahové vlastnosti. Autorská dvojice známých historiků čerpá ve své knize z pramenů, které mnoha jeho životopisům nebyly k dispozici.
Vždycky je otázkou, zda vůbec činit něco takového, jako je souborné vydání novinových sloupků a příbuzných textů, navíc v tomto případě již ve druhém svazku (první bylo Sloupoví aneb Postila, Dokořán, Praha 2008). Sloupek je útvar krátkodechý, v typickém případě se druhého dne i s celým listem smačká a hodí do koše.
Kniha vypráví o prudkém vzestupu Stefani Germanottové a její přeměně v popovou hvězdu Lady Gaga. K triumfu jí pomohlo vytváření nespoutané image, přitažlivé hity a dráždivá představa bisexuality, díky níž se stala ikonou gayů. Je to příběh jedinečné osobnosti, která se stala slavnou vlastním přičiněním.
Coby frontman skupin Oceán a Shalom i jako sólový zpěvák zažil nabyté koncertní sály, jeho desky se prodávaly po desetitisících a fanynky mu ležely u nohou. Ale poznal také, jak hořký je odchod z výsluní a jaké to je ocitnout se finančně i psychicky na dně.
Kritické návraty ke kultuře padesátých a šedesátých let s aktuálními reflexemi. Ve svém vzpomínkovém díle Literárky – můj osud podává dlouholetý šéfredaktor nejslavnějšího a nejvlivnějšího českého kulturního týdeníku zasvěcenou zprávu o prostředí, ve kterém se i se svými spolupracovníky pohyboval a tvořil.
Matěj Lukšů (1868-1931) patřil bezesporu k nejbližším přátelům Otokara Březiny (1868-1929). Jejich vztah trval od studentských let do smrti velkého symbolistického básníka.
Když 11. dubna 2009 vstoupila čtyřicetiosmiletá stará panna Susan Boyelová na jeviště soutěže Britains Got Talent (anglické verze soutěže Česko hledá superstar), čekaly na ní jen úšklebky a pobavené pohledy. Bylo to její první vystoupení před porotou, a ta se ani nesnažila skrývat své pobavení.
První podrobné, upřímné a ucelené vyprávění legendární televizní hlasatelky Kamily Moučkové, která dosáhla bodu, kdy už nic v životě není tabu, a s pomocí renomované spisovatelky Petry Braunové napsala tento životopisný román o lásce, smrti a krutém 20.století.
Vynikajúci divadelný i filmový herec, spevák aj režisér František Krištof Veselý bol charizmatickou osobnosťou slovenského operetného divadla aj sveta slovenskej zábavnej hudby, ktorej popularita dodnes nebola prekonaná. Bol elegánom javiska, obdarený rovnako mierou hereckým, speváckym i tanečným talentom.
Vychovávali nás, aby sme si statočne plnili povinnosti a pokladali za národnú povinnosť podporovať slovenských remeselníkov, obchodníkov i umelcov, zúčastňovať sa verejných zbierok pre rozvoj našich inštitúcií i pre biednych, chodiť do divadla, kupovať naše knihy... Mimo iného toto píše v úvode svojich spomienok lekár a významný slovenský dramatik Ivan Stodola.
Štefan Žáry, narodený roku 1918, je známy aj ako nadrealistický básnik. Surrealistická tvorba však predstavuje iba krátky úsek z polstoročia jeho literárneho úsilia: poézie, poviedok, románov, esejí, prekladov. Tvorivý oblúk siaha od prednadrealistického básnického debutu SRDCIA NA MOZAIKE z roku 1938, až po novelu KTORÝSI DEŇ Z KONCA LETA, ktorá vyšla roku 1998.
Keď táto kniha vyšla u nás po prvý raz, nórska herečka Liv Ullmannová bola už známa, uznávaná, slávna. V knihe PREMENA píše aj o sláve, aj o uznaní, aj o tom, ako ju v rôznych končinách sveta zasypávali poctami a kvetmi, aby napokon večer zostala v prepychovom apartmáne hotela sama.
Kniha francúzskej politologičky Cécile Vaissié je záznam rozprávania Larisy Bogorazovej, na západe veľmi známej a ctenej účastníčky demonštrácie ôsmich protestujúcich proti vstupu vojsk Varšavskej zmluvy do Československa roku 1968 na Červenom námestí v Moskve.
