Říkali mu „zázračný lékař“ nebo také „lidový léčitel“. Pro novináře to byl „šarlatán“ a pro komunisty „zloděj a podvodník“. Jan Mikolášek, polozapomenutý bylinkář, který ve čtyřicátých a padesátých letech měl slávu, peníze a postavení. Zažil první republiku, nacistickou okupaci a tuhý komunismus v padesátých letech.
Švédský rodák, módní lékař v Paříži a v Římě, člověk s neuvěřitelně silnou láskou ke slabým a bezmocným, zachránce životů lidí a zvířat, sběratel antických pokladů, muž, jenž si postavil dům snů. A jenž prohlásil: Co toužíte zachovat, o to přijdete – čeho se vzdáte, to s vámi zůstane navždy. Axel Munthe.
Žít v cizině znamená boj, tvrdou dřinu, samotu i odvahu. Člověk se musí vzdát spousty věcí a obětovat se pro druhé. Své o tom ví i Kateřina Karolová, vítězka ankety Žena roku 2018. Tři roky pracovala jako dětská lékařka v německé nemocnici a své zkušenosti popsala v blogu, který byl čtenáři idnes.cz zvolen v roce 2018 nejlepším Nováčkem roku.
Literární dílo Jana Hanče vyšlo v posledních letech v nakladatelství Torst ve dvou svazcích - Události a Dodatečné události. Ty ale nezahrnuly Hančovo literární dílo celé.
Kniha je rozdelená na tri časti a každá je venovaná inej generácii Unglerovcov. Kým prvá hovorí o ceste malej Claire zo Španielska do Pruska, druhá sleduje osud Johana von Ungler, ktorý dezertoval z pruskej armády k rakúskemu vojsku. Mal na to vážny dôvod: zamiloval sa do Márie Terézie. Opätovala mu cisárovná city?
Camden, New Jersey, 1948. Když jedenáctiletá Sally Hornerová ukradne z místního supermarketu notes, netuší, že ji sleduje dvaapadesátiletý Frank Salle. Salle je čerstvě propuštěný z vězení a nyní se chystá k útoku. Před obchodem ji napadne a přesvědčí ji, že je agent FBI a může ji okamžitě zatknout – pokud neudělá, co jí řekne.
Příběhy pěti žen, kterým osud přichystal nejkrutější životní zážitky. Mají společného jmenovatele – přežily nacistickou genocidu, ztratily nejbližší příbuzné. Vzpomínek na prožitá utrpení se nezbavily nikdy, ale až v pozdním věku byly schopny vypovídat o svém osudu i do těch nejcitlivějších detailů, stále s neskrývaným citovým vypětím.
Memoárové vzpomínky L. E. Razgona nazvané Zajatcem ve své vlasti patří ke klasice tzv. lágrové literatury. Předkládaný výbor obsahuje dvanáct povídek, jejichž ústředním tématem je líčení atmosféry před zatčení, pobytu ve věznicích, transportu a života v táborech GULAGu.
Vzpomínkové texty, dopisy a dokumenty o významné podnikatelské rodině, jež z malé dílny v malé hanácké obci Lutín vybudovala světoznámou továrnu na čerpací techniku.
Sugestivní výpověď francouzské klavíristky, která strávila jedenáct měsíců v "dívčím orchestru" v koncentračním táboře Osvětim. Pod vedením rakouské houslistky Almy Rosé, neteře Gustava Mahlera, hrály vězeňkyně u bran tábora přicházejícím a odcházejícím pracovním četám nebo na koncertech pro dozorce a SS.
Vážně i nevážně o významném českém herci a pedagogovi při příležitosti 10. výročí jeho odchodu do hereckého nebe. Rodák z Kroměříže se do podvědomí diváků zapsal zejména v roli rázného otce Jandery v seriálu Sanitka nebo jako veselý dědeček ve snímku Jak dostat tatínka do polepšovny.
Kniha Ženy o ženách: Intimita tvorby českého ženského filmového a literárního dokumentu přináší dvacet osm rozhovorů s dvaceti devíti ženami tvořícími v Česku dokumentární obsah. Vedle filmařek jsou v knize zahrnuty také umělkyně, žurnalistky, vědkyně, socioložky, historičky, kurátorky nebo spisovatelky.
Tato kniha je příběhem o nepravděpodobném přežití jednoho jména a lidí, kteří je nosí. Před rokem 1938 byla Morava a Brno pro majetnou rodinu židovských průmyslníků Löw-Beerů nejen domovem, ale i místem, kde se mohli plně realizovat v podnikání, kultuře i společenském životě.
V šestnástich mala talentovaná Samra veľké plány. Chcela ísť študovať na vysokú školu a vybrať sa vlastnou cestou. Jej sen sa však bez varovania rozplynul, keď ako sedemnásťročná podľahla tlaku rodiny a narýchlo sa vydala za neznámeho staršieho človeka. Musela odísť od rodičov, priateľov i súrodencov.
Vzpomínky doktorky Giselly Perlové byly jedny z prvních, které vůbec vyšly, a to pouhé tři roky po osvobození. Lze je považovat za nejdojemnější svědectví přeživších i zavražděných z ženského tábora v Osvětimi-Březince.
Josef Klíma převedl do knižní podoby scénář Marka Epsteina – Šarlatán. Vzniklo tak strhující životopisné drama Jana Mikoláška, muže s léčitelskými schopnostmi. Příběh vznikl podle skutečné události, na Mikoláška se obracely tisíce lidí s žádostí o pomoc, včetně osobností politického a kulturního života.
Životní příběh ženy, která prožila domácí peklo. Kniha o cestě plné manipulace, psychické i fyzické šikany, ale také hledání vnitřní síly. Pro všechny, kteří jsou uvězněni v nešťastné životní situaci a potřebují udělat radikální řez. Pro ty, kterým partner ubližuje a možná mají pocit, že jsou na celém světě úplně sami.
Poprvé vychází knižní autobiografie legendárního zápasníka Josefa Šmejkala, známého po světě jako Big Joe. V jeho vyprávění se vrátíte na začátek minulého století, kdy Šmejkal vévodil zápasnickým žíněnkám.
„Když se člověk rozhodne a něco si přeje, věnuje svému snu veškeré úsilí, nemrhá pak svým časem a energií, i kdyby se nedostal až ke kýženému konci. V každý moment té cesty na tom bude líp, než kdyby se do ní vůbec nepustil.“ Gábina Novotná na vysněný konec došla.
Když jsme se Zdeňkem Potužilem promýšleli skladbu jeho knihy Život je krátký jak prásknutí bičem, snažili jsme se, aby obsahovala texty nejrůznějších žánrů: soupisy jeho prácí pro divadlo i televizi, pohledy divadelních vědců a kritiků na jeho režijní dílo, vzpomínky Zdeňkových přátel i jeho memoárové, beletristické a publicistické texty vlastní.