Sluneční cesta bójských králů

357 let od založení Města Římané dobyli a vykradli etruské Veje, ale o několik let později jim hrozí nebezpečí v podobě keltských bojovníků, kteří přitáhli do severní Itálie z území dnešních Čech na pomoc Etruskům. Pontifex Maximus radí uzavřít mírovou smlouvu, ale Fabiovci ho umlčí, protože oni ve svých domech ukrývají největší část vejské kořisti a nechtějí ji vrátit. Mezitím se v bójských Čechách zaplétají osudy hlavních hrdinů. Král Brenos vytáhl na jih a bude to on, kdo dobude Řím. K jeho tažení se připojil i král Mogon, odsouzený tajemným prokletím k tomu, že nesmí mít přátele ani manželku. Na cestě zachrání dívku Chiomaru, která ho z vděčnosti doprovází, ale Mogon její lásku musí odmítat. Teprve setkání s etruským vládcem Velthurem Mogona osvobodí, ale i pak ho ohrožuje zrada třetího keltského krále Rubiose, který doufá, že by se mohl stát Římanem a žít v bohatém městě. Zchudlý královský syn Rubios pocházel ze severu Čech a vetřel se do přízně Diony, aby získal bohatství z Diorixova království v jižních Čechách, ale po uzavření sňatku se přestal o manželku zajímat. S pomocí Římanů unikl před Diorixovým hněvem a v Itálii zradí hlavního keltského krále Brenose právě proto, že se zamiloval do opuštěné Diony. Román je zaplněn velkým množstvím příběhů a postav, které spolu plynou nebo se sváří na cestě z pradávných Čech na zaslíbený římský jih. Byla to jejich velká sluneční cesta, při které nejvíc vynikli Bójové, obávaní válečníci. Jejich ozbrojené šiky, vzápětí následované částí obyvatel Bohemie, překonaly Alpy, usadily se v Pádské nížině, kde založily bójské centrum Bononii - dnešní Boloňu, pronikaly do dalších krajů Apeninského poloostrova a dostaly se až do Říma.