Zakázané doteky

Na dně rybníka nalezly koupající se děti podivnou truhlu, která po vytažení na břeh ukrývá hrůzný nález: mrtvolku zavražděného půlročního dítěte. Pelhřimovský purkmistr pověří zemana Jožíka Bukovského, aby se ujal odkrytí záhady i okolností zrůdného zločinu. Vyšetřování přivádí Jožíka na hrad Roštejn, objevuje souvislosti příběhu s dalšími místy, především na jižní Moravě, ale i na Balkáně, kde u Zenty probíhá vítězná bitva nad Turky. Postupně zjišťuje, že hlavními aktéry zápletky jsou osoby,
jež překročily meze zakázané lásky a probudily tak i touhu po pomstě. Poslední Pošívalova kniha nás přivádí do atmosféry doby konce 17. století.

Čtvrtý případ zemana Jožíka Bukovského je volným pokračováním autorových předchozích historických románů s detektivnimi záletkami. Ve stylu Pošívalova románu bychom těžko hledali srovnání v domácí literatuře: Zakázané doteky jsou historickou detektivkou asi stejně jako Eccovo Jméno růže: neobrací se však k výlučnému okruhu čtenářů, zasahuje mnohem širší okruh zájemců o historii a dobrodružné kriminální zápletky. Vedle motivů příčiny zločinu se autor věnuje baroknímu údobí v tehdejší atmosféře dobových zvyklostí, módě, gastronomii, teologii, sexualitě, etiketě i v obrazu tváře někdejší přírody. Autor pracuje důsledně s napětím, vědomě spojuje minulost s dnešním vnímáním a literární tradici s postmodernou.