Jindřich z Lipé sedí ve věži pevného hradu Týřov, ale pokud si král Jan Lucemburský myslel, že když přidusí a později možná i odsekne hlavu hydry odbojných českých pánů, mýlil se. Ronovci, jedni z nejpřednějších českých panských rodů, povstali a s nimi další. Jedná se však jen o uraženou ješitnost a touhu po moci?
Po slavnostní přehlídce před samotnou panovnicí Marií Terezií se baron Franz von Trenck vydává se svými pandury na pochod do Slezska, kde stojí rakouské vojsko proti pruskému králi Fridrichovi II. Ztráty pandurů, kteří před nepřítelem nikdy necouvnou, jsou však ohromné, a tak musí Trenck do Slavonie verbovat další muže.
Pán Milána Gian Galeazzo Visconti usiluje o vévodskou korunku, kterou mu však může udělit jenom Václav IV., král český a římský. A tak se Lukáš, vážený platnéřský mistr, musí vydat do dalekých Čech, do rodné Prahy, aby pro svého pána onu vytouženou korunku získal. Cesta je to dramatická a Lukáš se nejednou ocitne na hranici života a smrti.
Píše se rok 1417 a Hynku Tasovi z Boru se konečně podařilo krále přemluvit, aby jej propustil ze služby. Dostává jako výsluhu hrádek Vlkov na jihu Čech, vklíněný do panství odvěkých králových rivalů – Rožmberků.
Někdejší johanitský rytíř Wolfram Katzinger z Olšové se s řádem johanitů rozchází. Je ale vůbec možné opustit řád bez ztráty cti?
Ondřejovi z Rohatce se konečně podařilo vyvléci se z osidel, která mu kladl křivoklátský purkrabí Chval z Valdéře, jenž ho chtěl připravit o hrad Jenčov, bohaté naleziště železné rudy, hutě a hamr na výrobu železa. Chval byl vždy mužem Jana Lucemburského, zatímco Ondřej manem markraběte Karla.
Ondřej z Rohatce se usadil na hradě Jenčov, který dostal od markraběte Karla se služby, jenž mu prokázal při tažení v Itálii. Avšak ne všichni jsou z takového stavu nadšeni. Co je asi může k tomu bezvýznamnému zboží přitahovat? A proč musí kvůli tomu umírat lidé?
Píše se rok 1422 a boj v Čechách se rozhořel s plnou intenzitou.V době, kdy bojuje každý s každým, katolíci proti husitům, kališník proti svému bratru, v době, kdy každý je zaprodatelný a mění své vyznání podle toho, jak se mu hodí – stojí Hynek Tas z Boru – věrný své víře, svému přesvědčení a svým lidem.
Jedinečné vydání románové trilogie Platnéř, Pavoučí síť a Návrat mistra v rámci jednoho svazku líčí příhody platnéřské učně Lukáše, který se postupně stává tovaryšem a mistrem. Doba konce čtrnáctého a počátku patnáctého století je však nejistá, a tak se Lukáš nejednou ocitá v ohrožení života.
Ondřej z Rohatce se po několika letech, kdy se živil jako žoldnéř, rozhodne s tímto způsobem obživy skončit. Vzhledem k tomu, že při něm nezbohatl, považuje takový život za nepřiměřeně nebezpečný. Vrací se z Itálie, kde se zúčastnil tažení kralevice Karla Lucemburského a kde sice získal rytířské ostruhy, ale ztratil přítele.
Král Jan Lucemburský se snaží upevnit si své postavení navzdory odporu velmožů, kteří si představovali, že se nezkušený mladíček stane jejich loutkou. Mezitím roste moc jak Jindřicha z Lipé, tak Petra z Rožmberka.
Píše se rok 1310 a do Čech přijíždí mladičký Jan Lucemburský, aby se zde ujal vlády. Země je rozpolcená. Na jedné straně přívrženci slabého Jindřicha Korutanského, na druhé straně přívrženci Jana Lucemburského, manžela Elišky Přemyslovny. Vysoko na šachovnici stojí i Jindřich z Lipé a Eliška Rejčka, královská vdova a jeho milenka. Je tu i Petr I.
Lukášovi, platnéřskému tovaryšovi, se podařilo za přispění svého příznivce Lorenza Scorsiniho šťastně uniknout z Prahy, kde mu bylo několikrát ukládáno o život. Co mu asi přinese jeho nový domov, Miláno? Město platnéřských mistrů, ale i mistrů v používání dlouhých nožů. A proč se o něho zajímá vládce Milána a Lombardie Galeazo Visconti?
Zjevný boj v Království českém roku 1318 zdánlivě ustal. Zčásti v důsledku všeobecné únavy a zčásti v důsledku dohod uzavřených mezi králem a odbojnou šlechtou. O to víc se však rozhořel boj v zákulisí. Král Jan Lucemburský je po osmi letech vládnutí unaven. Připadá si osamělý a vlků v jeho království neubývá.
Wolfram Katzinger z Olšové se usadil na králem zastaveném hradě Ojvíně a doufá, že toto sídlo bude dostatečnou ochranou pro jeho rodinu, neboť jako johanitský rytíř a králův nepostradatelný služebník bude muset hrad často opouštět. Beneš z Vřesova se vrací na svůj dobudovaný hrad na pomezí s Bavorskem.
Viktor Koutecký z Lichovic, představitel důstojnického sboru rakousko-uherské armády žije tak, jako by každý den měl být tím posledním. Ani k velkostatku, který zdědil, ani ke jeho ženě Magdě jako by ho nic nepoutalo. Po zranění v boji je upoután na invalidní vozík, zcela neschopen komunikace.
Je mrazivá noc, leden roku 1421, a k bráně Drkolné, malé tvrze v podhůří Šumavy, přijíždí do sedla zhroucený a těžce zraněný jezdec... Tak začíná děj volně navazující na předešlé romány Čtvrtý králův pes a Čas vlků. Hynek Tas z Boru znovu ztrácí lásku své ženy Markéty. Ale tato ztráta nepatří k jediným.
Píše se rok 1310 a do Čech přijíždí mladičký Jan Lucemburský, aby se zde ujal vlády. Země je rozpolcená. Na jedné straně přívrženci slabého Jindřicha Korutanského, na druhé straně přívrženci Jana Lucemburského, manžela Elišky Přemyslovny. Vysoko na šachovnici stojí i Jindřich z Lipé a Eliška Rejčka, královská vdova a jeho milenka. Je tu i Petr I.
Píše se rok 1316. Boj o moc v Čechách neustává a ani uvěznění Jindřicha z Lipé na Týřově situaci nevyřešilo. Poměr sil se stále přeskupuje.
Volné pokračování autorova románu Čtvrtý králův pes. Píše se rok 1417 a Hynku Tasovi z Boru se konečně podařilo krále přemluvit, aby jej propustil ze služby. Dostává jako výsluhu hrádek Vlkov na jihu Čech, vklíněný do panství odvěkých králových rivalů – Rožmberků.