Vražda posledního panovníka přemyslovské dynastie Václava III. hrozí způsobit v Českém království naprostý rozvrat. Vdova po zavražděném králi, královna Viola Těšínská, pověří svého osobního důvěrníka a rádce Kryštofa, řeholníka benediktinského řádu, úkolem králova vraha vypátrat.
Nejstatečnější český král Jan Lucemburský přišel v roce 1310 do naší země jako manžel Přemyslovny Elišky, aby pro sebe dobyl český trůn, na kterém do té doby seděl neschopný a neoblíbený panovník Jindřich Korutanský. Průběh Janova tažení na Prahu je znám jen velmi obecně ze Zbraslavské kroniky, konkrétní detaily však zůstávají nejasné.
Hrabě Špork je vesměs vnímán jako lidumil, mecenáš umění a volnomyšlenkář. Tím vším opravdu byl, ale měl i řadu špatných vlastností, o nichž se obvykle nemluví – byl svéhlavý a konfliktní. Jezuitský páter Koniáš naopak vstoupil do dějin jako zjev veskrze odpudivý, náboženský fanatik, cenzor a palič knih.
Román „Tajemství Prokopa Velikého“ probíhá ve třech navzájem se prolínajících časových rovinách – za husitské reformace, v počátcích jezuitské protireformace a v současnosti.
Stál na počátku nejstarších českých dějin, neodmyslitelně spjatých s praotcem Čechem, mudrcem Krokem a jeho třemi dcerami, Přemyslem a dalšími legendárními postavami, jeden kolosální omyl?
Zakladatel českého státu kníže Boleslav I., byl panovníkem, za jehož vlády česká říše dosáhla největší rozlohy v dějinách, domohla se obrovské moci a mezinárodní prestiže a získala i církevní samosprávu v podobě zřízení pražského biskupství.
