V roce 51 po Kristu je z římského císaře Claudia už jen opilá troska a jeho propuštěnci Narcissus a Pallas bojují o to, kdo bude za císaře vládnout. Protože si chtějí pojistit své postavení, oba nezávisle na sobě pověří Vespasiána, aby odjel do Arménie hájit zájmy Říma. Jenže v sázce je víc než jen ochrana klientského království.
Je rok 45 po Kristu. Vespasiánův bratr Sabinus padl v Británii do zajetí druidů, kteří mají v úmyslu nabídnout svým bohům mocnou oběť – ne jednoho římského legáta, ale hned dva. Vědí, že Vespasián přijde bratrovi na pomoc a chtějí sourozence obětovat v den letního slunovratu. Ale komu je vlastně obětují? Jací bohové vládli ostrovu před příchodem Keltů?
Na počátku roku 41 se Řím zmítá v nepokojích. Sabinus a členové pretoriánské gardy vedení Sabinovým švagrem Clementem zavraždili Caligulu a císařem prohlásili Claudia. Aby nevypukl chaos, snaží se Claudiovi propuštěnci Narcissus, Pallas a Callistus co nejrychleji znovu nastolit pořádek.
Třetí román autorovy série o Vespasiánovi začíná roku 34. Kvestor Vespasián slouží na odlehlé výspě Římské říše, řeší místní problémy a hájí římský způsob života. Ale politické události v Římě – Tiberiova vzrůstající pomatenost a zhýralost i prohlubující se obilná krize – ho přivádějí zpět.
Thrákie, rok 30 po Kr. – Ani na pomezí římského světa nedokáže Vespasián uniknout bouřlivé politice císařství, které prochází krizí. Jeho mecenáši v Římě ho pověřili tajným úkolem – unést starého nepřítele z thrácké pevnosti, než ji dobude obléhající římská legie.
Šestnáctiletý Vespasián opouští rodinný statek a odjíždí do Říma, aby tam získal mecenáše a vstoupil do armády. Nachází město zmítané nepokoji a říši na pokraji rozpadu. Řím drží v železném sevření Sejanus, velitel pretoriánské gardy a skutečný vladař římského impéria. Vespasián se zaplétá do dvorských intrik.