Tvrz pánů Janovských z Janovic jako by přitahovala loupeživé rytíře a drsné válečníky. Když posledního z nich Petra Sudu z Řenče zemské vojsko oblehlo, tvrz dobylo a vypálilo. Tehdy se vrátila do rukou Janoviců. Jenže krvavé prokletí nezmizelo. Oldřich z Janovic požádá královskou komoru o pomoc, protože mu kdosi vyhrožuje.
Na Oldřicha z Chlumu se obrátí o pomoc purkrabí pražského hradu Johánek z Poděhús. Před časem založil se svým zetěm Jarošem nedaleko Domažlic hrad Pušperk, který má přispět k ochraně zemské hranice. S Bavorskem jsou teď vztahy napjaté a nejspíše se chystá válka. Proto může být každá neobvyklá událost varováním.
Královský písař Jiří Adam z Dobronína se v době mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejluxusnějších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora.
Čtvrtý díl "trilogie" o mladém zemanovi, skvělém trubadúrovi a příležitostném obchodníkovi s ostatky Martinovi ze Stvolna se odehrává záhy po návratu z římské jízdy císaře Karla IV. domů. Martin nalézá svou manželku Johanku, kterou považoval za mrtvou, jenže osvobodit ji z kláštera není snadné. Záhy pochopí, že vlastní minulosti nikdo neunikne.
Další příběhy českého rytíře Martina ze Stvolna, odehrávající se v polovině 14. století. Císař Karel IV. potvrdí jeho sňatek s bývalou manželkou třeboňského kata Johankou. Martin ze Stvolna pro ni vzápětí odjíždí do Německa, kde ji nemocnou zanechal v klášteře. S hrůzou se však dozví, že se jí zmocnila inkvizice a drží ji jako rukojmí.
První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná vyhnáním krále Vladislava I., který prchá ze země i se svými syny. Mladý Přemysl se uchýlí do Míšeňska. Země je rozvrácená rodovými spory a oslabena agresivní politikou císaře. Přemysl se však nemíní vzdát.
Příběh českého rytíře Martina ze Stvolna, plný napětí, vzrušení a dějových zvratů, se odehrává v polovině 14. století. Byla to doba krutých válek, vysilujících hladomorů a všudypřítomného násilí, v níž zároveň probíhal urputný zápas o jednotu církve a křesťanské víry.
Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době Václavova dětství, kdy Přemysl I. Otakar bojuje o uznání svého sňatku s Konstancií Uherskou a tím také o legalizaci nástupnických práv malého Václava.
Druhý díl románové fresky začíná příchodem kralevice Karla do Čech a končí smrtí jeho otce Jana Lucemburského u Kresčaku. Celé 14. století je jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše, ale aspirovala i na to, aby se stala „druhým Římem“ křesťanstva.
Na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína se obrátí jedna ze staroměstských měšťanek a stydlivě přizná, že se její sestra Adelheida před lety provdala za berounského kata. Nedávno její muž zemřel a odkázal jí cosi podivného. Vzápětí Adelheida zmizela a nikdo netuší, kde by mohla být. Tamní rychtář se však odmítl zabývat katovskými záležitostmi.
Panoš Ota čeká v Písku na příjezd českého krále Přemysla II. Otakara, jehož doprovází Oldřich z Chlumu. Protože je parné léto, zajde se vykoupat k Otavě, kde potká nahou dívku, která se mu představí jako manželka mocného Bavora ze Strakonic. Záhy se však dozví, že mu dívka lhala.