Alžběta je o jedenatřicet let mladší než její císařský choť Karel IV., přesto se obává, že si ji manžel vyvolil nikoli z lásky, ale pouze z diplomatických důvodů, aby si naklonil své politické protivníky. Strachuje se, že ji nemiluje tak hluboce jako svou předchozí ženu, krásnou Annu Svídnickou, která mu navíc dala syna Václava.
František Palacký (1798–1876) je vnímán jako Otec národa, politik a zakladatel české moderní historiografie, ale za touto oficiální fasádou se skrývá nevšední člověk, který zažil nejen slávu a ocenění, ale i nezdary a osobní utrpení.
Anna Svídnická zdědila po matce nevšední krásu a po otci zase důležitá území. Není proto divu, že ruku nejkrásnější ženy Evropy chce pro svého syna Václava získat i český král Karel IV. Po Václavově náhlé smrti se o Annu rozhodne ucházet sám, a to pouze z jediného důvodu – aby získal její strategicky významné državy a upevnil tak své postavení.
Na barvitém pozadí rudolfínské Prahy a císařského dvora s unikátními uměleckými sbírkami, menažérií exotických zvířat, jedinečnými botanickými zahradami a v Evropě pravděpodobně největším „kabinetem kuriozit“ se odehrává vášnivý příběh Rudolfovy jediné životní lásky, krásné Kateřiny Stradové.
Život princezny Anny Falcké plyne poklidně až do okamžiku, kdy po řadě tajných jednání padne rozhodnutí, že se má provdat za nedávno ovdovělého českého a římského krále Karla IV. Je jasné, že z Karlovy strany jde především o diplomatický tah, a Anna mimoto miluje jiného.
Mladičká Blanka z Valois, sestřenice francouzského krále, se nebrání diplomaticky sjednanému sňatku s českým kralevicem Václavem, budoucím králem Karlem IV., neboť ví, že ji jako urozenou dívku čeká dohodnuté, politicky výhodné manželství. S českým princem se navíc zná od královského dvora. Okolnosti však mladé manžele na dlouho rozdělí.
Mladičká Blanka z Valois, sestřenice francouzského krále, se nebrání diplomaticky sjednanému sňatku s českým kralevicem Václavem, budoucím králem Karlem IV., neboť ví, že ji jako urozenou dívku čeká dohodnuté, politicky výhodné manželství. S českým princem se navíc zná od královského dvora. Okolnosti však mladé manžele na dlouho rozdělí.
Když se mladý český kralevic Přemysl Otakar II. ožení s téměř o třicet let starší vévodkyní Markétou Babenberskou, je tento diplomaticky dojednaný sňatek považován za oboustranně výhodnou politickou dohodu. To však platí pouze do chvíle, než začne být jasné, že Markéta budoucímu českému králi nedá dědice.