Rosanna Meniciová je ešte len dievčatko, keď sa po prvý raz stretne s Robertom Rossinim, mužom, ktorý sa stane jej osudom a zmení jej život. V nasledujúcich rokoch ich životy spojí nielen výnimočný spevácky talent, ale aj nehynúca, no zaslepená láska, za ktorú ponesú následky. Pretože, ako Rosanna postupne zisťuje, ich vzťah ohrozujú nezvratné udalosti z minulosti.
„Jedenáct kapitol o jedenácti různých postavách, které hledají v životě záchytný bod,“ tak charakterizuje Anjet Daanje svůj román Píseň o čápu a velbloudovi. Jedenácti příběhy odehrávajícími se od 19.
Strhující dobrodružství v kulisách Francie Ludvíka XV. se uzavírá Po návratu do rodného kraje čekají Céline problémy nejen s obnovou zanedbaného rodného sídla. Vražednice Bernarda, která jí přísahala pomstu, těsně před popravou prchá z vězení a vzdor rozsáhlému pátrání zmizí.
Ke královskému dvoru přichází zemanský synek Jan z Trocnova, aby se tady podobně jako jiní mladí šlechtici naučil všemu, co je třeba umět pro budoucí dvorskou službu. Vrstevníci se mu však vyhýbají nejen proto, že jsou z předních panských rodů, ale také že je „poznamenaný“ – je jednooký.
Praha roku 1597 je nebezpečné a kruté město. Zchudlý rytíř Jakub Jelínek z Hiršbergu o tom ví své. Žije v domě, který mu nepatří, a každý groš obrací dvakrát. Když se proto objeví pohůnek Matěj Sádlo s nabídkou práce pro samotného místokancléře Českého království Kryštofa Želinského, nemůže si dovolit odmítnout.
Příběh knížete Václava, dědice, svatého ochránce a věčného vládce České země, nás ani po více než tisíciletí nepřestává fascinovat.
Co se stane, když roku 1935 v malebném městečku na Bukovině, kde čas plyne pomalu a servírky ovládají více řečí než současní profesoři, vykolejí tramvaj?
Zatímco Karel IV. očekává v Norimberku narození syna, do vesnic v okolí pražských měst se vkrádá strach, vyvolaný četnými nálezy mrtvých a zohavených žen. Podle všeobecného mínění je má na svědomí pekelný démon.
Úkolem Boha je tvořit a úkolem lidí je pojmenovávat — říká autorka. Její románová vesnice Pravěk je středem vesmíru, leží mezi řekami Černou a Bělkou a jeho hranice střeží ze všech čtyř světových stran archandělé: Rafael, Gabriel, Michael a Uriel.
Na přelomu patnáctého a šestnáctého století je ve Florencii upálen dominikánský mnich, fanatický kazatel Girolamo Savonarola. Město vstává z popela a kněžna Vasariová si konečně může beze strachu připnout na krk přepychový zlatý šperk, strom poznání dobra a zla, osázený drahokamy.
Próza Včera je čtvrtým a posledním románem maďarsko-švýcarské spisovatelky Agoty Kristofové (1935–2011). Román tematicky vychází z období, kdy spisovatelka, po svém útěku z Maďarska v roce 1956, deset let pracovala jako tovární dělnice.
Další z řady vojensko-historických mystifikací plzeňského autora Jana Drnka „Druhý dech habsburské monarchie“ se zabývá možností zachování Podunajské monarchie po skončení světové války. Děj se odehrává mezi podzimem roku 1916, kdy umírá císař František Josef I.
Hamburk, 1919. John Casparius už nevěří v dobro v lidech. Kruté zážitky z války ho pronásledují, kdysi prosperující lodní společnost, kterou židovská rodina vlastní už desítky let, je zmítaná politickými zvraty. Po probdělé noci se za úsvitu na břehu Labe setkává s mladou Leni Hansenovou.
Třetí román ze série Zámek Ashmore se odehrává v roce 1903 v Anglii. Giles, třetí hrabě ze Staintonu, uprchl před dusivými hospodářskými povinnostmi do Egypta, kde pokračuje ve svém výzkumu. Doma zanechal manželku Kitty a malého syna. Kitty, která se snaží prosadit jako paní domu, naráží na nepochopení a skrývaná tajemství ostatních členů domácnosti.
Mnichov a Meersburg roku 1927. Už od dětství u idylického Bodamského jezera Katharina ví, že její srdce patří medicíně. Podaří se jí získat vytoužené studijní místo v Mnichově a s velkým zápalem se věnuje gynekologii. Jako žena však musí čelit konzervativním postojům a morálním představám své doby.
Rok 1924. Dingalbach na úpatí Taunusu. Marta Hallerová zde vede malý vesnický krám, kde lidé nakupují, dozvídají se novinky a nalézají pomoc ve všech životních situacích. Dcery pomáhají matce, jak se jen dá. Ale Frieda, prostřední ze tří, má veliký sen: vzala si do hlavy, že se stane herečkou.
Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době mládí Přemysla II. V té době jeho otec Václav I. realizuje svůj politický sen – ovládnout prostřednictvím sňatku prvorozeného syna Vladislava rakouské země. Jenže Vladislav umírá a Přemysl se stane následníkem trůnu.
Během cesty po Moravě se panoš Ota setká se svou vzdálenou sestřenicí Miladou ze Zástřizlí. Je zoufalá a prosí ho o pomoc. Žije na Krakovci nedaleko Prostějova, kde se v poslední době stalo několik podivných událostí, které vyvrcholily vraždou jejího manžela. Co je však nejhorší, z jeho smrti podezírají ji.
Nepříliš šťastné manželství Václava III. a krásné kněžny Violy Těšínské trvá sotva rok, když je mladý král cestou na válečnou výpravu zavražděn. Mladinká vdova odchází do kláštera – i její život, zdá se, skončil. Netuší, že ji po letech pobytu v ústraní čeká nová osudová láska.