Muž, který sázel stromy

Kniha Muž, který sázel stromy z roku 1953 jako by byla návratem k původní Gionově fascinaci prostým člověkem a jeho dokonalým splynutím s přírodou. Obraz provensálského pastýře je oslavou neokázalé vytrvalé činnosti, která si nedělá nárok na odměnu, a přece se svým výsledkem blíží aktu Stvoření.

Vydavatel mu však z nepochopení příběh vrátil, a ten byl uveřejněn o rok později v časopise Vogue pod titulem „Muž, který sázel naději a vypěstoval štěstí“. V té době sám autor jistě netušil, že jeho próza, rozsahem nevelká, v celé řadě překladů záhy oběhne svět, a že navíc splní autorův záměr – stane se inspirací pro ochránce přírody k zalesňování celých oblastí.