V jednadvaceti letech nemá Calla moc zkušeností. Nikdy se nelíbala, nikdy neviděla oceán, nikdy nebyla v zábavním parku. Jak vyrůstala, byla svědkem událostí, které by žádné dítě vidět nemělo. Stále si v sobě nese fyzické a emocionální jizvy ze soužití s drogově závislou matkou, jež tají přede všemi, včetně nejbližšího okruhu přátel na univerzitě.