Prozaická prvotina americké básnířky je silnou výpovědí o naší současnosti, kterou pohání a formuje náladový svět sociálních médií – ona hyperrealita, zakusující se do vlastního ocasu, jež svou demokratizací hlasů ve veřejném prostoru, relativizací a vyprázdněností pojmů ovlivňuje události ve skutečném světě.