Pro Rakúsovo prozaické dílo je charakteristické napětí mezi protiklady osudově tragického a komického až anekdotického, mezi vážností a odlehčeností, tedy mezi krajními polohami výkladu světa i subjektu v něm. Je autorem diskrétním, indirektním, autobiografická východiska jeho próz lze konstruovat pouze se značným rizikem nadinterpretace.
Komorní próza z učitelského prostředí v období socialistické normalizace zobrazuje pokřivené mezilidské vztahy v společnosti. Hrdina jde od neúspěchu k neúspěchu, ale zato s neodolatelným půvabem.
Román Stanislava Rakúsa zachytáva hodnotovú stratifikáciu zvráteného systému normalizácie, ktorý vytláča na perifériu schopných a favorizuje neschopných či bezcharakterných ľudí. Hlavný protagonista, prozaik a teoretik literatúry Adam Zachariáš, sa pokúša cez „poetiku nenapísanosti“ zobraziť pravú tvár tohoto obdobia. Vzniká tak text v texte – román v románe.
Román slovenského spisovatele Stanislava Rakúse (*1940) zachycuje hodnotovou stratifikaci zvráceného systému normalizace, který vytláčí na periférii schopné a favorizuje neschopné nebo bezcharakterní lidi. Hlavní postava, prozaik a teoretik literatury Adam Zachariáš, se pokouší přes "poetiku nenapsanosti" zobrazit pravou tvář tohoto období.