Tetralogie Na vysoké polonině, nazývaná také „huculská epopej“, je sága o krajině, lidech a životě Huculska, karpatského regionu Verchovyna. Tvoří ji příběhy skutečných i legendárních postav, popisy – místy až etnografické – zvyků, svátků a událostí, líčení krajiny a každodenního života, pověsti, legendy, texty lidových písní.
V novom románe Maroša Hečka sledujeme hlavného hrdinu, osobného lekára najvyššie postaveného muža v krajine. V dvadsaťštyrihodinovej permanentnej pohotovosti postupne stráca viac ako len svoje súkromie. Jeho vyčerpanie dospeje do krajnosti, a tak jednoducho bez slova odíde do Austrálie. Ale namiesto vytúženej novej životnej energie ho na mieste čakajú zničujúce požiare.
Když se něco rozbije, jenom to dostane jiný tvar, říkává s oblibou soused zprava. Ale platí to i tehdy, když nejde o staré hrnky či talíře, ale o celé společenství?
Ludo, portugalská žena jménem Ludovica Fernandes, si jednoho dne postaví zeď oddělující její angolský byt od zbytku domu. Dále ale vyhlíží ze svého balkonu, sleduje každodenní události, naslouchá zvukům, pálí knihy, a především si příběhy zaznamenává. Živí se pěstováním zeleniny a holuby, které láká do svého bytu.
Vztah matky s dospívající dcerou bývá zpravidla vším, jen ne klidným a harmonickým mezigeneračním soužitím. Spíše neustálým testem rodičovské lásky.
Nina Lykke je obdarená výnimočnými pozorovacími schopnosťami a svojským pohľadom na život. V románe V pokročilom štádiu pokračuje v ostrej a temnej satire súčasnosti známej z jej predchádzajúcej tvorby. Päťdesiatročná všeobecná lekárka Elin má plné zuby pacientov aj otupného manželského života.
Paula toho k životu moc nepotřebuje: domov, trochu peněz na jídlo a malého bratra Tima, kterého miluje nade vše na světě. Pak ale dojde k hrozné nehodě, která ji uvrhne do hluboké deprese. Z beznadějného stavu ji dostane teprve Helmut, starý mrzout, který jí paradoxně vlije do žil novou chuť do života.
Léto 1955: Do rodinného penzionu se nastěhuje mladý nadějný sochař Bo a sedmnáctiletá Veronika prožívá první velkou lásku. Léto 2019: Novinářka a expertka na partnerské vztahy Ebba si po veřejném skandálu vydělává na živobytí hlavně tvorbou křížovek.
Několikavrstevný román vychází z části autorčiných vzpomínek, pak ale přechází v širší souvislosti, které se váží k základním otázkám lidského svědomí, lidských přání, touhy po uznání či pocitu bezmoci. Autorka děj rozdělila do čtrnácti obrazů.
Román René Leys, odehrávající se v Pekingu roku 1911, popisuje formou deníkových zápisků úsilí vypravěče proniknout prostřednictvím mladého učitele do Zakázaného města a odhalit jeho tajemství. Příběh rozehrává stínohru mezi reálným a imaginárním, neznámé je tu vyjádřením touhy po poznání, vzdálenost nezbytnou podmínkou setkání.
V hluboce básnickém románu nachází Tom Birkin po první světové válce útočiště v klidném vesnickém kostele Oxgodby, kde má restaurovat středověké nástěnné malby. Ponořen do míru a krásy venkova a neměnných rytmů života na vesnici se pokouší načerpat sílu a energii, zapomenout na prožité hrůzy a nabrat dech do nového života.
Básník, prozaik, publicista a historik Petr Placák předkládá čtenářům soubor povídek s názvem Škola od svatého Norberta – detailní, historicky cenný a přitom velmi zábavný a čtivý portrét jednoho dětství, prožívaného v pražských Střešovicích v sedmdesátých letech.
Norština nestaví svou výmluvnost na pestrosti sloves, jako to činí slovanské jazyky. Toto omezení své mateřštiny přijímá Thorvald Steen jako vhodný nástroj k umění minimalismu. Podstatou poetiky jeho prózy je střízlivé zachycení situace.
Dvacet dva povídek představuje životy lidí, které stále přehlížíme a vnímáme stranou dějin. Dramatické, dojemné i humorné osudy romských rodin a malých etnických enkláv na pozadí velkých dějin od Rakouska-Uherska přes nacistickou okupaci, poválečnou migraci ze Slovenska do Čech, normalizaci a polistopadové změny.
Vánoční rodinná historie mladého německo-palestinského spisovatele je v celé své roztříštěnosti a se svými matoucími konstelacemi poněkud výstřední příběh plný metafor, ale přitom nabízí čtenáři inteligentní, nesourodou směsici rodinných historek, u kterých si člověk leckdy sebekriticky uvědomí, že něco podobného prožil ve vlastní rodině.
Známy spisovateľ, ktorý rovnako ako Paulo Coelho píše o spiritualite a tiež prešiel Cestu svätého Jakuba, zistí, že jeho manželka, vojnová korešpondentka, zmizla nevedno kam. Pri jej hľadaní musí prejsť mnohými cestami a sledovať veľa stôp.
Liesel Memingerová prichádza do nemeckého mestečka Molching, kde ju čakajú adoptívni rodičia. Postupne si zvyká na krik a výčitky novej mamy Rosy i na láskavosť nového ocka Hansa. Liesel si nachádza priateľov – aj toho najlepšieho, ktorý sa do nej zaľúbi. Zoznamuje sa so slovami, učí sa ich čítať i zapisovať. Počúva hudbu, ktorou jej ocko obveseľuje mestečko.
Miestami tragikomická, miestami romantická skorodetektívka zo slovenskej súčasnosti prináša fiktívny príbeh mladého bratislavského architekta, ktorý sa dostal do sporu s klientom. Postupne zisťuje, že súper je silnejší, ako čakal, a že svet nie je vždy to najpriateľskejšie miesto na život. Zvlášť, keď človek podľahne pocitu, že na ten svet zostal sám.
V príbehu zachytávam osudy piatich rodín na pozadí súčasného diania. Pandémiu koronavírusu, ktorá mnohé zmenila, nevynechávam. Možno si pomyslíte, že som mala, lebo jej všetci máme plné zuby. Lenže žijeme to a ja v svojich príbehoch už roky zachytávam náš reálny život.
Libor je slušný chlapec z dobrej rodiny, ale keď vyrastie, aj on bude musieť z niečoho živiť svoju rodinu. Dospelým sa stáva v 90. rokoch, keď je peňazí dosť. Mafiánom, tunelárom a všakovakým gaunerom sa váľajú len tak pohodené po zásuvkách. A okradnúť zlodeja môže byť zločin, ale určite to nie je hriech.
