„Jak je možný, že tady běhá frajer, co rozdává velký prachy a my přitom z toho nic nemáme? Co ten hajzl vlastně chce?
Čtvrtý román mladé prozaičky, autorky úspěšných románů Paměť mojí babičce, Přes matný sklo a Cirkus Les Mémoires, přináší do české literatury téma palčivé a přitom výrazně kontroverzní: vyprávění zachycuje zpověď stárnoucí prostitutky, která bilancuje svůj život, vzpomíná na to, co prožila, a místy s humorem a nadsázkou líčí svá léta
Dagmar Urbánková (*1972) je výtvarnice, básnířka a prozaička. Je autorkou knih pro děti: Byl jeden dům (2004), Adam a koleno (2007), Chlebová Lhota (2010), Cirkus ulice (2012), vydaných v nakladatelství Baobab, povídkové knihy: Fjertoch si vyšiju (Eman 2007) a básnické sbírky: Ta hlava větru vypadá jako pes (Host 2008).
Román Oddanost podezřelého X prozaika Keiga Higašina vypráví příběh Jasuko, která v sebeobraně zavraždila svého bývalého manžela. Všechny stopy se jí snaží pomoci zahladit soused Tecuja Išigami, geniální matematik, jenž je do ní bezmezně zamilován. K vyšetřování zločinu je však přizván profesor Manabu Jukawa, Išigamiho přítel ze studií.
Vzpomínková próza Portréty v ostnatém drátu vyšla až po jeho smrti v roce 1984 v Paříži. Jeho svědectví z břežněvovských lágrů je básníkovou variantou Dostojevského Zápisků z Mrtvého domu a barvitě v nich líčí život v pracovním táboře v Ťumeňské oblasti na Sibiři.
Pre klasickú situáciu manžel + manželka + milenka neexistuje rovnica. Všetko závisí od toho, čo alebo kto ďalší je v hre. Ak sa manžel nemieni deliť o majetky a milenka je dcérou vplyvného mafiána, nič netušiaca manželka môže prísť o všetko. Aj o život. Ivana však dostane šancu nafingovať svoju smrť a vybudovať si nový život s novou identitou a novou tvárou.
Rodinný archiv (1997) je román ve verších ukrajinského básníka a psychologa Borise Chersonského. Dynamický střih, básnická sevřenost vyjádření a myšlenková provokativnost činí Rodinný archiv strhujícím dramatem vzestupu, zanikání a rozptýlení autorovy rozvětvené židovsko-slovanské rodiny.
„Prožila jsem víc než polovinu svého života, než jsem vás dva potkala, a z celého srdce doufám, že mnoho dalších let mě ještě čeká. Doufám v to kvůli vám. Všechno, vždycky kvůli vám dvěma.“ Abi Cooperová by měla prožívat svůj „pohádkový konec“. Zvítězila nad rakovinou a chystá se co nejlépe využít svou druhou šanci.
Stý svazek České knižnice přináší románovou prvotinu Jáchyma Topola Sestra, výjimečné dílo české prózy konce 20. století. Dobrodružný milostný příběh se v dynamickém, jazykově, zvukově i rytmicky výrazném vyprávění větví do mnoha imaginativních odboček, básnických obrazů či vizí.
Říkají mu Cherry Vanilla, ale on sám si říká Sarah. Nedávno oslavil dvanácté narozeniny a nic si nepřeje víc než koženou minisukni a jehlové podpatky. Pak by se mohl stát tou nejlepší „ještěrkou“, jaká kdy oblažovala šoféry na parkovišti. Kolegyně Pooh, se kterou se seznámí, ho představí svému pasákovi.
Sedmdesátá léta v malém městečku v Kalifornii. „Bean“ Holladayové je dvanáct a její sestře Liz patnáct, když jejich matka, umělkyně Charlotte, odejde z domova, aby „se našla“. Sestry zanechá jen s trochou peněz, které jim vystačí sotva na pár měsíců.
Volné pokračování knížky Jak nemít na pikniku o jeden sendvič míň zavede čtenáře opět do vísky Kingston, kam následovala Češka Hana svého anglického manžela Williama. A jako vždy se zde i tentokrát budou dít věci, proti nimž se bude zdát londýnská rušná dopravní tepna Piccadilly Circus poklidným místem k nerušenému spočinutí.
Puberta očima rodičů. S dětmi je ta potíž, že rostou. Jednoho krásného dne začnou bez varování práskat dveřmi, nosit špatné známky a vyjadřovat se nanejvýš mručením. A hlavně své rodiče přestanou považovat za bohy. S tím ovšem není snadné se smířit, zvlášť pokud jste otec. Věda tvrdí, že jsou v tom nevinně.
Hans Stichler pochází ze skromných poměrů. Když mu jeho jediná žijící příbuzná zprostředkuje stipendium na univerzitě v Cambridgi a on má jako protislužbu vyřešit zločin, ještě netuší, k čemu se zavázal. Hans se stane členem exkluzivního Pitt Clubu a zamiluje se do Charlotty, která mu ukáže, jak se pohybovat mezi britskou smetánkou.
O Jasperovi byste měli vědět tři věci: Vidí svět úplně jinak než vy. Nedokáže rozpoznávat obličeje. Ani svůj vlastní. Stal se jediným svědkem vraždy své sousedky Bee Larkhamové. Chytit vraha, jehož obličej si nepamatujete, není jednoduché... Svět třináctiletého Jaspera Wisharta je vymalovaný barvami, které nikdo jiný nevidí.
Učitelka Adina má v bytě liščí kůži. Jednoho dne zjistí, že lišce chybí ocas, pak zadní běh, posléze přední běh. Na liščí kůži se ukazuje, že rumunská tajná služba hrozí: Liška je lovec. Když tento román Herta Müllerová napsala (1992), byl Ceauşescu už téměř tři roky mrtvý a jeho totalitní systém poměrně dobře zmapovaný.
Děj Cosseryho nejvýznačnějšího románu Hrdí žebráci (1955) je zasazen do chudinských čtvrtí Káhiry, jeho ladění je však vzdáleno jakémukoli sociálnímu patosu - postavy namísto revolty aplikují Cosseryho přístup k životu a za cenu minimální námahy dosahují nerušené radosti ze života.
Přežít ještě neznamená žít. „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Eliška nyní přebývá v tichém domě své zapšklé tety a její život nikoho nezajímá. Nebo to tak alespoň vypadá, soudě podle opatrných reakcí všech okolo. Eliška se zrodila z vraždy.
Yejide a Akin jsou milující manželé. Ani po čtyřech letech vztahu však Yejide nemůže otěhotnět. Zkusili všechno – odborná vyšetření, návštěvy léčitelů, svaté poutě, tanec s proroky i modlitby k Pánubohu. Yejide ale stále doufá v zázrak. Až do chvíle, kdy si Akin přivede druhou manželku.
