Roku 1904 přichází do městečka Thyregod mladá učitelka Lilly. Uprostřed vichrného jutského vřesoviště má vést nově zřízenou školu. V lodním pytli si s sebou veze mladistvý elán, pár třísek na podpal, ale také deník, do kterého si stačí zapsat pouhých několik vět. Vzápětí ji pohltí práce i první velká láska a na psaní nemá pomyšlení.
Dva pánové se spolu vydají na procházku po pláži. Nevědí, kdo je ten druhý. Ale zjistí, že je sbližuje zásadní zkušenost – deprese. A ti dva spolu uzavřou neporušitelný pakt: „Bude-li jeden z nás kdykoli potřebovat pomoc, tak ten druhý, ať bude v té chvíli kdekoli na světě, nechá všechno ležet a běžet a přijde.
Je válka – okupované Antverpy ovládá násilí a nedůvěra. Wilfried Wils se považuje za začínajícího básníka, ale zároveň se musí živit jako pomocný policejní strážník. Jeho kamarád se spíš ze ztřeštěnosti než z rozumu angažuje v odboji a ilegalitě, zatímco Wilfriedův umělecký mentor je zarputilým antisemitou.
Román o lásce, jaká doopravdy je… od nové hvězdy romantického čtení. Když se mladý spisovatel James setká s půvabnou básnířkou Louisou, nepochybuje, že potkal lásku svého života. Má to jediný háček – Lou je zasnoubená s jeho nejlepším kamarádem Robem. A tak v sobě James svoji touhu umlčí. Všichni tři se stanou přáteli.
dyž před lety televizní reportérka Jill dělala s úspěšným chicagským právníkem Davidem Plumleym interview o rozvodech, bylo od první chvíle, kdy se potkali, jasné, že se navzájem přitahují – a to tak silně, že David zanedlouho kvůli Jill opouští svou tehdejší manželku i dvě děti.
Maddy je oddaná manželka a matka sedemnásťročnej Eve. Stará sa o domácnosť, má pre každého čas a je skvelou hostiteľkou. Vždy pamätá v prvom rade na druhých a v neľahkých životných chvíľach vie dobre poradiť. Pre svoju rodinu je bezpečným prístavom... až do chvíle, keď jedného dňa dobrovoľne odíde zo sveta.
V časech Arabského jara pokračuje příběh Doroty a Miriam. Islámský svět prochází bouřlivými otřesy a čtenáři mohou vše sledovat očima Evropanky, která si myslel, že už viděla vše. Ovšem osud jí do cesty přináší další a další důkazy o lidské krutosti a bestialitě války.
Na začiatku románu Krása bolí hlavná postava vstane z hrobu. Bývalá kurtizána Dewi Ayu to neurobila iba tak. Má poslanie, ktoré musí splniť, aby ochránila svoju rodinu: štyri dcéry, tri nádherné, jednu ohavnú, ktorá dostala meno Kráska. Dewi Ayu a jej štyri dcéry majú zložitý osud.
Jak naložit s válkou, která už patří dějinám, ale neskončila pro ty, kdo ji šťastně přežili, když se k nim zákeřně vrátí tam, kde ji vůbec nečekali?
Angela Rohrová (* 5. února 1890 Znojmo, † 7. dubna 1985, Moskva), rakouská spisovatelka a lékařka, žijící s manželem v Sovětském svazu, byla na začátku války zatčena a prožila celkem patnáct let v sovětských nápravných táborech jako kvalifikovaná zdravotnice.
Aimee konečně našla klid. Po ztrátě svého snoubence Jamese dokázala vybudovat zbrusu nový život a najít i novou lásku. Ovšem po několika letech se stane přesně to, čeho se nebála jen ona. James, žijící po ztrátě paměti jako spokojený malíř v Mexiku, si vzpomněl. Přichází do světa, který jej již oplakal, ke vztahům, které dávno vyhasly.
Poklidné přímořské městečko Merham se ještě vzpamatovává z následků druhé světové války, když poklidné místní vody rozčeří příchod bohémské skupinky s nejasnými vzájemnými vztahy, která se nastěhuje do moderního, na tu dobu architektonicky výstředního domu na pobřeží.
Stanislav Struhar (1964) je jedním z moderních rakouských vypravěčů současnosti. Narodil se v Gottwaldově, dnešním Zlíně, a v roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska. Debutoval v Rakousku básnickou trilogií Stará zahrada, v dalších letech publikoval prozaická díla.
Dva světy rozdělené válkou – křesťanský a islámský El-Rih zvaný Vítr bojuje jako turecký janičár na straně muslimů ve službách osmanského sultána. Alyssia, benátská křesťanka, se stává obětí intriky a končí v Káhiře jako otrokyně, kde získá jméno Haqiqa, Pravda.
Nový román autorky úspěšné knihy Čím jsou lidé živi zavádí čtenáře tentokrát do učitelského prostředí v období nastupující normalizace. V její dusné atmosféře se prolíná několik silných příběhů, jejichž protagonistkami jsou především ženy.
John Flory pracuje v Barmě jako obchodník s teakovým dřevem. Je otrávený britskou imperiální politikou a jediné povyražení nachází v rozhovorech s indickým doktorem Vérasvámím a později i ve vztahu s mladou Angličankou Elizabeth Lackersteenovou.
Během malování na bavorském horském úbočí se mladá Gabriele (Ella) Münterová zamiluje do svého ženatého učitele Vasilije Kandinského. Zatímco jejich zapovězená láska čelí nesouhlasu evropské společnosti z počátku 20. století, mezi umělci se zrodí pevné spojenectví, které nabídne světu vůbec první chuť abstraktního expresionismu.
Karel Hašler, Karel Gott, Karel Kryl, Inka Zemánková, Marta Kubišová, Lucie Bílá, Iveta Bartošová – byli a jsou součástí našich životů. Při poslechu jejich písniček jsme žili, milovali se, nenáviděli, snili, plakali, rozváděli se, umírali.
Když Donald Trump nečekaně vyhrál americké prezidentské volby, stal se z čerstvě vydané knihy Americká elegie od debutujícího autora J. D. Vance nečekaný bestseller – kniha totiž čtivě, působivě a výstižně líčí prostředí, z něhož se rekrutovala velká část Trumpových voličů, tj. prostředí bílé americké chudiny.
Blbá doba, blbí lidé a blbé okolnosti. Tak to vnímá sedmnáctiletá Marie, která se shodou tragické události a jejích následků ocitá ve výchovném zařízení pro nezletilé. Zůstala na všechno sama. Příběh je plný nespravedlností tehdejšího režimu, emocí a osudů dívek, které neměly šanci na lepší život.