Čtvrtý díl začíná těsně po smrti císaře Zikmunda. Na trůn nastoupí jeho zeť Albrecht Habsburský. Ten však záhy také umírá a v zemi se znovu rozhoří domácí válka, kterou proti sobě vede šlechta podporovaná městy. Již třetí generace rodu Prokopů prožívá své drobné soukromé starosti, ale podílí se také na dramatických zemských událostech.
Při ústupu českého vojska z Bavorska se dostane v Mühldorfu zádní voj do obležení. V něm bojuje i Oldřich z Chlumu. Rytířům se podaří probojovat na svobodu, ale i když by měli slavit, jejich velitelé Smil z Lichtemburka a Vok z Rožmberka jsou nervózní. Záhy poté pozve Smil Oldřich na svůj hrad Lichnice, kde se má konat svatba jeho druhorozeného syna.
Píše se rok 1266 a český král Přemysl II. Otakar podporuje slabého císaře Richarda Cornwallského. Za to obdrží úřad, který spravuje císařovo jmění na východ od Rýna, a vzápětí se s jeho tichým souhlasem zmocní Chebska. Tamní měšťané s tím nesouhlasí, ale nemají sílu, aby tomu zabránili.
Jubilejní třicátý román s Oldřichem z Chlumu, panošem Otou a Divišem zavede čtenáře opět na Bezděz a do jeho okolí. Neprostupné lesy a skalní strže, které se táhnou od Housky ke Kokořínu, však skrývají mnoho tajemství. Pohanství jako by z této pochmurné krajiny nikdy neodešlo a pokud je sem přidělen kněz, je to vždycky jen za trest.
Románová freska začíná nástupem Jana Lucemburského na český trůn a končí smrtí jeho syna, římského císaře a českého krále Karla IV. Je to jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše, ale aspirovala i na to, aby se stala „druhým Římem“ křesťanstva.
První svazek této řady nabízí tři příběhy. V prvním nazvaném Plzeňské mordy rozřeší Jiří Adam z Dobronína neobvyklý zločin, do něhož jsou zapletení nejvyšší představitelé královského města Plzně. V případu Nepohřbený rytíř musí objasnit podivnou smrt zemana, který opověděl nepřátelství svému mocnému sousedovi.
Dva příběhy písaře královské komory Jiřího Adama z Dobronína se odehrávají v polovině 16. století. Poslední cantilena zavádí královského písaře mezi bratrstvo chrámových zpěváků. Podivná smrt jednoho z nich by královskou komoru zřejmě vůbec nezajímala, pokud by se současně neztratil starodávný kancionál.
Na panství olomouckého biskupa bylo bestiálně zavražděno několik žen. Podařilo se chytit a usvědčit vraha, který byl prohlášen za vlkodlaka a upálen. Po čase ovšem vraždy pokračují. Přemysl II. Otakar se rozhodne, že spíše než inkvizice pomůže zkušený vyšetřovatel, proto pošle na Moravu prokurátora Oldřicha z Chlumu.
V již osmém detektivním románu oblíbeného autora se opět odehrává v době českého krále Přemysla II. Otakara. Správce hradu Bezdězu Oldřich z Chlumu stojí tentokrát proti nebezpečným úkladům tajného bratrstva. Na počátku je vypálení vladyckého dvorce v Tajné.
Vražda italského studenta, který začal navštěvovat rétorickou školu Jindřicha z Isernie, je nepochopitelná. Neměl žádné peníze ani nepřátele a v Praze byl teprve tři týdny. V téže době požádá urburéř Mikeš z Dobronína Oldřicha z Chlumu, aby se na Zvíkově pokusil zjistit, proč bylo nevěstě jeho bratrance upřeno dědictví po otci.
Při vojenské výpravě do Horních Uher se vojskům Přemysla II. Otakara podaří obsadit Nitru. Správy města se ujímá zástupce českého krále Oldřich z Chlumu. Jednoho rána se na Dolní bráně najde oběšené tělo kanovníka nitranské kapituly. Městem se šíří panika, neboť je tato brána považována za prokletou.
Na Pražském hradě došlo k neslýchanému zločinu. Přímo v úředním paláci byl jedné noci zavražděn zemský sudí Dobřej a v jeho těle byla nalezena dýka se satanskými znaky. Král Přemysl II. Otakar nemá k lidem na svém dvoře důvěru, a proto svěří vyšetřování mladému Oldřichovi z Chlumu.
Mocný jihočeský velmož Oldřich z Hradce se soukromě obrátí na královského prokurátora a správce severních Čech Oldřicha z Chlumu s prosbou o pomoc. Na jeho panství se totiž začaly dít věci, které jsou nejen proti lidskému rozumu, ale i proti křesťanské víře. Došlo také k nevysvětlitelné vraždě, jejíž obětí se stal jeho otec Vítek.
Vyslanec českého krále jedná ve Slezsku, ale zmizí a nikdo netuší, co se mohlo stát. Protože jde o ožehavou diplomatickou misi, je třeba postupovat taktně. Král Přemysl II.
Před třiceti lety prosadila skupinka mocných Velký reset. Zdůvodnila ho tím, že je třeba zabránit chaosu, ničení planety, dát všem stejná práva a odstranit chudobu, neboť spravedlivé je, aby nikdo nevlastnil nic. Jediným majetkem lidí se stal biočip, který kontroluje, zda dělají to, co mají.
Přemysl II. Otakar slaví patnácté výročí korunovace českým králem. Jeho manželka Kunhuta mu spolu s několika předními velmoži uchystá jako překvapení okázalou oslavu na Křivoklátě, kam se sjedou nejen jeho věrní stoupenci, ale také řada zahraničních spojenců. Mezi hosty je i Oldřich z Chlumu se svým pomocníkem panošem Otu.
Český král pověří Oldřicha z Chlumu delikátním vyšetřováním. Pražský biskup totiž vlastní darovací listinu děda současného krále na vesnici Makotřasy, o níž je Přemysl II. Otakar přesvědčený, že patří jemu.
Jedním z osobních nepřátel Oldřicha z Chlumu byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Proto správce Bezdězu nesmírně překvapí, když biskup požádá krále Přemysla II. Otakara, aby Oldřicha poslal vyšetřovat do Brna. A ještě záhadnější je údajný důvod jeho cesty - krádež v klášteře tamních minoritů.
Tři detektivní příběhy, odehrávající se v polovině 13. století, se vracejí do doby mládí Oldřicha z Chlumu. Vysvětlují některé události, předcházející románům publikovaným v edici Hříšní lidé Království českého. První příběh vypráví o tajemné vraždě, jíž se Oldřich z Chlumu stane nechtěným svědkem při svém studiu v Magdeburku.