Silná kniha o bolestných věcech. Struhující příběh odehrávající se za druhé světové války v koncentračním táboře. Jak tyto zkušenosti ovlivní svobodný život?
Válka nezná vítězů, jenom poražených. A kdo je v ní hrdinou a kdo obětí?
Povídku Tak se to stalo napsal Ivan Šmeljov v roce 1919 ještě před svou emigrací ze Sovětského svazu, jako reakci na nesmyslnost válečných hrůz, které viděl všude kolem v průběhu první světové a občanské války. Tato veskrze pacifistická povídka se zabývá otázkou šílenství na válečných bojištích, versus šílenství jako lékařské diagnózy.
Devět příběhů, které Miloš Doležal vypráví v knize Tady nikdo není, jen já, přibližuje devět osudů židovských obyvatel Střední Evropy ve 20. století.
Optikou někdejších norimberských zákonů je ústřední hrdina, desetiletý Jakub, dítětem z tzv. smíšeného manželství. A ačkoliv žije s rodiči a prarodiči v malebném moravském městečku Konice, události druhé světové války nemohou osudově nedopadnout i do jeho světa.
Hrdinou a vypravěčem románu Nepatrná ztráta osamělosti je židovský chlapec, který přežije vyhlazovací tábor i pochod smrti a vrací se do rodné Prahy na pokraji svých duševních a fyzických sil. Je však květen 1945, lidé radostně oslavují konec války a do této optimismem naplněné doby se návrat stínů z minulosti nehodí.
Tato kniha vyšla poprvé v USA v roce 1975 a nyní, téměř po padesáti letech vychází poprvé v Evropě, a to v České republice. Pojednává o osudu dvacetiletého amerického muže Alexandra Dolguna, neprávem obviněného ze špionáže. Tento skutečný příběh se odehrává ve třícátých letech minulého století, kdy Dolgun přijíždí se svým otcem do Sovětského svazu.
Anotace Rusko roku 1916. Na dolním toku Volhy, kde od 18. století nacházeli domov němečtí emigranti, plynou stereotypní dny Jakoba Ivanoviče Bacha. Dvaatřicetiletý učitel němčiny má natolik nezajímavý vzhled i život, že se o něm nedá říct vůbec nic. Dokud ho statkář Grimm z protějšího břehu nepožádá, aby jeho sedmnáctiletou dceru Kláru učil německy.
V Shaker Heights, poklidném předměstí Clevelandu, dbají lidé na to, aby měli všechno přesně podle šablony – stejné trávníky, stejné domy, a také aby žili stejné životy. Elena Richardsonová ztělesňuje tuhle idylku úspěšné americké středostavovské rodinky devadesátých let naprosto dokonale.
Třicetiletá válka – první „moderní“ válečný konflikt, který zasáhl většinu zemí Evropy. Na jejím pozadí probíhaly další ozbrojené střety. Evropa se během třicetileté války nadále bránila turecké expanzi, k dramatickým událostem ústícím v revoluci a svržení krále došlo v Anglii, probíhalo válečné soupeření Švédska s Polskem...
Autor slávneho románu pre deti Chlapec v pásikavom pyžame tentoraz vrhá svetlo do temných zákutí dlhého života Brunovej staršej sestry. Táto kniha je však určená dospelým čitateľom. Deväťdesiatnička Gretel býva vo Winterville Court v centre Londýna.
Koniáš překáží císařské válečné mašinerii víc a víc. Náklady ani obtíže už nerozhodují – rozkaz je jasný, jednou provždy se zbavit muže mnoha tváří: šermíře, žoldnéře, muže na stezce. Bakly půl svého života vede s císařstvím soukromou válku a jen to nejhorší je pro něj dost dobré.
Rok 1945 je pre tri ženy v povojnovom Nemecku časom nádeje. Po skončení 2. svetovej vojny prichádzajú z rôznych kútov sveta, aby viedli tábor pre vysídlencov. Túžia im pomôcť obnoviť zničené životy – vrátane svojho vlastného... Práca v tábore je pre ne šancou nájsť zmysel života tým, že pomôžu obetiam Hitlerovho režimu.
Autorku inspiroval k sepsání románu osud Janiny Nowakové, ženy, které se jako první podařilo uprchnout z koncentračního tábora Osvětim, kde byla uvězněna 12. června 1942 jako polská politická vězeňkyně s číslem 7615. Po krátkém pobytu v táboře se úspěšně pokusila o útěk.