Seděl na holé zemi a sledoval šňůru prázdných vozů, které se valily kolem tábora. Vracely se od vlaků, které vezly jeho lidi do pekla známého jako Treblinka. Vozy se hřály v pozdně odpoledním slunci a pomalu se sunuly přes nekonečná pole. Ještě nedávno tyhle povozy tažené koňmi převážely sklizeň či dobytek.
Znali jsme jen mlčení. Moji prarodiče z matčiny strany o své zkušenosti z doby druhé světové války nikdy nemluvili. A my si kolem nich utvořili vlastní legendy: on byl v koncentračním táboře učitelem a pomáhal dětem vyplnit čas, než na ně dojde řada; ona dokázala unést železniční pražce, pod jejichž tíhou jiní Židé našli smrt.
Nový román Petra Stančíka je inspirován skutečným příběhem válečného hrdiny, který zažil více vězení než lásek, slovo Vlast psal vždy s velkým písmenem a na sklonku života se vrátil z Ameriky potrestat dávný zločin tam, kde světská spravedlnost hanebně selhala.
Postrehy a úvahy o vojne, vojnovom besnení a utrpení z pera toho najpovolanejšieho – vojaka. Jeho detailné priblíženie vojnovej hrôzy, ktorá je ospravedlňovaná tými najhumánnejšími frázami, je aktuálna práve dnes.
Margarete se vypotácí z trosek vybombardovaného domu. Prach kolem ní sedá jako sníh. Člen vyprošťovací čety se jí ptá, jestli nepotřebuje pomoct. Margarete sklouzne očima k místu, kde ještě před chvílí zářila nenáviděná žlutá hvězda, sebere odvahu a řekne: „Ano.
Román je opatřen podtitulem "Mašínovi a největší příběh studené války", velkých příběhů však v sobě nese vícero - jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20.
Někde v lidském srdci se rozkládá Rudé náměstí. Čech, který jede na Ukrajinu najít své jiné já. Banda dětí bez domova, jež válka vyžene ze sklepa, protože ten teď využívají nájemníci jako kryt. Německý pár, který si na Ukrajině „pronajal dělohu“, ale jejich dítě po porodu uvízlo v Kyjevě.
Příběh dívky, na kterou zapomněli… Šťastné dětství jí přerušila válka. Stala se Židovkou. Pochopitelně jí byla i dříve, ale najednou to začalo vadit. Přežila Terezín, Osvětim, přišla o milované rodiče, díky šťastné náhodě unikla z pochodu smrti. Potkala dobré lidi, pomohli jí, žila u nemilované tety, v sirotčinci a našla životní lásku.
Jeruzalém, 11. dubna 1961. Začíná proces s Adolfem Eichmannem. Referovat o něm má francouzská novinářka, kterou doprovází izraelský kolega. K nim se přidává Hannah Arendtová, třetí hlas komentující tuto významnou historickou událost. Z Jeruzaléma do Wannsee, přes Argentinu a Osvětim; komiks, který zavádí čtenáře na sám okraj pekla jménem šoa.
Hedy, mladá Židovka, jež utekla z Vídně na malinký ostrov Jersey nedaleko francouzského pobřeží, opět čelí nacistickému útlaku. Rozhodne se zatajit svůj původ a z nouze přijme místo překladatelky v německém vojenském táboře, kde si vymyslí svou vlastní formu odboje proti okupantům.
V románu Demokracie se v rychlých střizích střídají výjevy z New Yorku a Havaje, Jakarty a Kuala Lumpuru, vojenských základen a luxusních hotelů. Spojené státy prožívají definitivní debakl války ve Vietnamu a protagonistka knihy Inez Victorová kolísá mezi dvěma mocnými muži, senátorem Harrym Victorem a agentem Jackem Lovettem.
Mělo to začít tak idylicky. První taneční, první vyznání, první polibek… To vše mělo potkat šestnáctiletou Rút. Jenže to by nesměl být rok 1941 a na prsou by jí nesměla svítit žlutá hvězda. Místo atlasových střevíčků na první bál, které jí sliboval tatínek, čekají Rút jen tvrdé dřeváky a pochod smrti.
Skutečný příběh nemanželského syna rakouského císaře Franze Josefa a české prostitutky, který se narodil 17. 2. 1900 ve Vídni a zemřel 11. 8. 1986 v Košicích, je jako procházka peklem na zemi.
Když na tento svět přicházíme, jsme jako čerstvě napadlý sníh. Když padneme na to správné místo zůstaneme čistí a nedotčení. Když spadneme jinam, vytvarují nás, pošlapou nás až ztmavneme a ztratíme se. Jak moc určující je, v jaké rodině se narodíme? Jak moc nás může omezovat víra?
„Ješte ho naposledy políbí, pustí ho. – A s ním odejdou i kousky jejího rozbitého srdce.“ Osud Clary Knightové určuje válka. Z válečného sirotka se stane ošetřovatelkou statečných vojáku první světové války. Zamiluje se do jednoho ze svých pacientu a prožije s ním kus života v jeho indické vlasti.
Alfa Ndiaye a Mademba Diop jsou jedni z mnoha senegalských střelců bojujících pod francouzskou vlajkou v zákopech první světové války. Jsou nejlepší přátelé, znají se od dětství, vyrůstali spolu. Jsou to „bratři duše“. Jednoho rána se ozve hvizd kapitánovy píšťalky a oba, spolu s mnoha dalšími, vyrazí do útoku.
Knihu chasidských příběhů a osudů z doby holokaustu tvoří vyprávění, které zapsala autorka Yaffa Eliach na základě přímých svědectví a skutečných zážitků osob, které zasáhla katastrofa šoa.
Kniha zaznamenává osobní vzpomínky řídícího učitele Karla Hlaváčka, jeho ženy Hany a vnuka Borise na Hlaváčkovu odbojovou činnost během 2. světové války. Ve své škole ve Veselé u Rovenska pod Troskami vybudoval tajnou místnost, ve které skrýval osoby hledané gestapem. Mezi nimi také doc.
Na jar tisícdeväťstoštyridsaťdva narastajú vo Varšave nepokoje a mladá Elžbieta Rabineková ich pozoruje z okna svojho útulného bytu. K Nemcom, ktorí hliadkujú v uliciach, neprechováva sympatie, ale snaží sa nemyslieť na to, čo sa deje za múrom susednej židovskej štvrte. O nemeckej brutalite vie svoje, veď sama musí tajiť svoju pravú totožnosť.
Vyprávění přesvědčeného nacisty a důstojníka SS Maximiliena Aueho nás provede několika různými dějišti druhé světové války, na frontu, do okupovaných oblastí i do zázemí.