Berlín 1989: opona medzi Východom a Západom spadla a Miriam Winterová sa stará o svojho umierajúceho otca Henryka. Jeho životný príbeh sa začne odhaľovať, keď na smrteľnej posteli vykríkne meno Frieda a Miriam pod náramkom jeho hodiniek objaví tetovanie.
„Vstoupil mi do života v únoru 1932 a nikdy z něj už neodešel.“ Je málo knih na světě, které s dokonalou a neúprosnou vyvážeností vytvářejí protichůdné emoce. Zázrak osudového mladistvého přátelství mezi potomkem staré aristokratické rodiny Konradinem a synem židovského lékaře Hansem.
Na jaře roku 1944 přichází do malotřídky v Lověšicích, malé železničářské vesničce u Přerova, nový učitel. Venkovská škola znamená pro Petra Skálu seznámení nejen s dětmi, ale také s jejich rodiči - zejména pak s vdovou Lotou Kiliánovou, maminkou osmileté Helenky.
Milena Zingerová, dívka z respektované slovenské židovské rodiny, je v koncentračním táboře Osvětim odsouzena k smrti. Osud jí však dává šanci: Má zazpívat na narozeninové oslavě brutalitou proslulého příslušníka SS Franze Weimerta. V navenek bezcitném muži se jejím zpěvem něco zlomí, takže se o ni začne zajímat.
„Rád sa s vami zhováram, Lina. Škoda, že už nežije váš otec. Určite by bol pyšný na to, že mu robíte dobré meno." Namiesto odpovede som sa usmiala, ale v hlave mi kričalo: Nie!
Izzy by si tolik přála vést poněkud zajímavější život, než jí nabízí středomoravská vesnice. A teď, za války, je to ještě mnohem horší. Samá dřina, žádná radost. Pak se ale najednou všechno změní: na jejich rodinný statek přijde vypomáhat skupina britských válečných zajatců. A jedním z nich je Bill. Po jejich setkání události naberou rychlý spád.
Evropští prezidenti, předsedové vlád, generálové, britští tajní agenti a němečtí důstojníci, kteří byli zapleteni do neúspěšného atentátu na Hitlera. Ti všichni a ještě několik rodin tvořili skupinu 139 prominentních rukojmí, kteří měli sloužit jako živé lidské štíty a nástroj vydírání v rukou třetí říše v posledních hodinách války.
Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou táhli na jatka války, odkud se vrátili zničeni na duchu i na těle, přestože unikli smrtícím granátům.
Jednoho dne v dubnu 1939 si advokát Albert Mráz přečte útočný článek v týdeníku Gardista o sobě samém. V textu anonymní autor uvádí, že přednedávnem si židovský advokát Albert Marton, z jehož jména jde v kraji hrůza, změnil jméno na Mráz, aby dál mohl ožebračovat a vysávat slovenský lid.
Čtyři autobiografické prózy Ljudmily Petruševské ukazují drsný obraz dospívání v Rusku během druhé světové války a těsně po ní. Hrdinka povídek, zanedbávaná holčička, se protlouká světem, v němž vládne hrubá síla a zákon smečky, nemá skutečný domov a touží po mamince, která ji opustila kvůli studiu v daleké Moskvě.
Čtrnáct let pracoval Jaromír Štětina jako válečný zpravodaj. Dalších patnáct let se zabýval válkami jako politik. „Prošel jsem, pozoroval a zkoumal asi dvacet válek. Sedm válek jsem vybral a napsal sedm povídek, které se v nich odehrávají. Kniha Sedmero královen je tedy povídková kniha.
Písal sa rok 1981, keď sa Pavel Taussig rozhodol vytvoriť pre svojho staršieho syna k jeho jedenástym narodeninám svoj životopis, ktorého súčasťou boli aj spomienky na koncentračný tábor. On sám mal totiž presne jedenásť rokov, keď sa ocitol v Auschwitzi. Aj vďaka svojej silnej a nezlomnej vôli prežil hrôzy, ktoré sa tam diali.
Když ne já pro sebe, kdo tady bude pro mne? A když ne takto, jak? A když ne nyní, kdy?
Monumentální románová freska, pevně zakotvená na polském venkově, je literární vzpomínkou na dramatické dětství v dramatické době. Autor očima dorůstajícího chlapce vykresluje život na polském venkově za války, ale i pozdější časy v sevření stalinismu a reálného socialismu.
Krása jej zachránila život – a odsúdila ju na roky utrpenia. Cecília „Cilka“ Kleinová mala len šestnásť rokov, keď ju deportovali do koncentračného tábora Auschwitz-Birkenau. Tam si ju vyhliadol veliteľ Schwarzhuber a násilne ju oddelil od ostatných väzenkýň. Cilka rýchlo pochopila, že moc, hoci nechcená, znamená šancu prežiť.
Nastaly kruté časy, kdy celou zemi pustoší krvelační válečníci, kteří se nezaleknou ničeho, ani samotné smrti. Jediný král Alfréd stále věří, že dokáže Vikingům vzdorovat a postavit království opět na nohy. Řady vyčerpaných vojáků však značně prořídly, proto pověří nebezpečným úkolem mladého mnicha Mathewa.
"Miladka, nezabudni, kto si." Tieto slová zašepká Milade stará mama, keď nacistickí vojaci v noci náhle vtrhnú do ich domova. Ale čo nimi chce vlastne povedať? Milada predsa vie, kto je!
Silný příběh tří generací žen z rodiny nacistického důstojníka v koncentračním táboře Dachau a židovské rodiny z Vídně, v němž je každý hluboce poznamenán válečnými hrůzami bez ohledu na to, na které straně konfliktu stojí. V 90. letech 20. století se v Kalifornii setkávají dva přeživší z obou rodin.
"NEMUSEL SOM PREŽIŤ JE AUTENTICKÝ PRÍBEH O UTRPENÍ, SMÚTKU A STRACHU JEDNÉHO CHLAPCA V HROZNÝCH ČASOCH A NA HROZNOM MIESTE". (Rex Murphy, National Post) Len čo pätnásťročný židovský chlapec Tibor "Max" Eisen, rodák z Moldavy nad Bodvou vo vtedajšom Československu, unikne takmer istej smrti na hraniciach Maďarska a Ukrajiny okupovanej Nemeckom, na čas si vydýchne.
Autor vydává strhující autentické svědectví o holocaustu v Čechách. Tuto tématiku ztvárnil v pozdní expresionistické rovině, kdy do protikladu se svéráznými staropražskými obrázky, hemžící se spoustou figurek a místopisných detailů, klade řadu symbolických obrazů s brutálními až naturalistickými podrobnostmi.