Kniha jedenácti příběhů s názvem Pompejánský pes je o umění a umělcích, ale možná spíše o tom, co s nimi jejich umění dělá, proč se jim nedaří, proč jsou nejistí, nebo naopak šťastní, a jak hledají a nacházejí. Ty příběhy se odehrávají v různých zemích a různých dobách, některé i v bezprostřední současnosti, jiné dosahují až k budoucnosti.
Ludmila Padrtová (1931 2016) vytvářela abstraktní kompozice od poloviny padesátých let a byla utajená tehdy a je málo známá i dnes. A to přestože byla společně s Vladimírem Boudníkem první, kdo se abstrakci v Československu věnoval a to v době, kdy nesměla být vytvářena a už vůbec ne vystavena. Přitom byla v abstrakci zralejší než byl tehdy Boudník.
Povídky z pera Zdenka Primuse, doplněné dřevoryty významného českého výtvarníka Jana Koblasy.
"Sochař, malíř a knižní grafik Zbyněk Sekal, se narodil v roce 1923 a žil v Československu až do své emigrace v roce 1968. Od té doby až do své smrti v roce 1998 žil a působil v Rakousku. Fotografoval od druhé poloviny šedesátých let, ale filmy zvětšoval je jen jako "kontakty".
Ve venezuelské džungli žije muž s malým chlapcem Aquilou. Jednoho dne se šestiletý syn svého otce zeptá, zda kromě nich existují ještě jiní lidé. Otec musí přiznat, že ano, a začne mu vyprávět, jací lidé a jaké rasy existují. Nemůže mu zatajit, že existují také ženy, a to malého chlapce hodně zajímá.
Jiří Balcar (1929–1968) bezpochyby patří k nejznámějším českým umělcům padesátých a šedesátých let. Ve své rozsáhlé malířské a grafické tvorbě jako jeden z mála kriticky reflektoval stav československé společnosti. Jeho návrhy filmových plakátů a knižních obálek lze označit za nejlepší své doby.
Kniha sochaře, malíře, grafika a ilustrátora JAN KOBLASA - Dílo ve dvou retrospektivách dokumentuje fotografickou cestou dvě výstavy, jednu z Norimberka druhou z Prahy. Navíc obsahuje kompletní grafickou sadu Koblasovy Apokalypsy, která je podrobně interpretovaná autorem knihy Zdenkem Primusem. Všechny texty jsou dvoujazyčné (česky a německy).
V katalogu stejnojmenné výstavy Psychedelia ve vizuální kultuře beatového věku 1962-1972 jsou vůbec poprvé mapovány a interpretovány československé beatové a rockové plakáty té doby podobně, jako se katalog Papež kouřil trávu před lety věnoval psychedelickým plakátům ze San Franciska, obalům gramofonových desek, knihám, časopisům a rockovým filmům.
Společné balení dvou katalogů, které vyšly ke stejnojmenným výstavám a v tomto kompletu jsou za zvýhodněnou cenu. Papež kouřil trávu - Rocková hudba a alternativní vizuální kultura 60. let a Psychedelia ve vizuální kultuře beatového věku 1962-1972 kde jsou vůbec poprvé mapovány a interpretovány československé beatové a rockové plakáty.
Příběhy z Kávobaru, nová povídková kniha Zdenka Primuse, nás zavede do jedné znamenité stolní společnosti a nechá nahlédnout do zákulisí a životních příběhů hostů pověstné Cibulkovy Literární kavárny v Řetězové. Kavárny, stejně jako hospody, hrály a hrají v životě české společnosti nezastupitelnou roli.
Jiří Valenta (1936 -1991), významný malíř českého informelu a protagonista takzvaných Konfrontací. Po opuštění Československa v roce 1968, navázal na svou dosavadní tvorbu, ale nepodařilo se mu najít napojení na německou galerijní scénu.
Soubor devíti povídek, o jejichž titulním hrdinovi autor poznamenal: "Tutus je srdce a Tutus je slabost. Mám Tutuse rád, ale nechtěl bych jím být. Kdybych si ale musel vybrat, tak bych byl raději Tutusem než mužem bez srdce."
Novela, kterou česko-německý autor napsal v němčině a která se opírá o autentické výpovědi, popisuje příběh a vnitřní stav pěti mužů, které v mládí totalitní (v tomto případě nacistický) režim donutil k vině.
Katalog k výstavě The Pope Smoked Dope, alternativní a populární kultura 60. let. Galerie hlavního města Prahy, Dům U Zlatého prstenu, 3.6. - 18.9.2005. Projekt bude reprízován v roce 2006 v Moravské galerii v Brně, v Muzeu umění Olomouc a v Severočeském muzeu v Liberci.