První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná v českém knížectví, rozvráceném rodovými spory, v němž se vlády ujímá mladý Přemysl Otakar I. Postupně upevňuje moc, získává zahraniční spojence a za pomoc císaří získává královskou korunu.
Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době Václavova dětství, kdy Přemysl I. Otakar bojuje o uznání svého sňatku s Konstancií Uherskou a tím také o legalizaci nástupnických práv malého Václava.
Poslední díl ságy představuje léta, kdy se českým králem stal Vladislav Jagellonský, jemuž se postupně podařilo otupit ostří nepřátelské zahraniční politiky, zvláště té papežovy. Nakonec byl z Čech sejmut cejch kacířství, neboť po desetiletích bojů byl utrakvismus uznán všemi církevními autoritami. Husitská epopej tak dospěla ke svému závěru.
Pokračování osudů Martina ze Stvolna, který se vrací z Francie do Prahy, aby dokončil studia na nově založené univerzitě. Ani v Praze však nemá možnost školu dokončit. Zaplete se do domácí války s jihočeskými Rožmberky a posléze se stane služebníkem císaře Karla IV. Ten ho pověří úkolem získávat pro katedrálu svatého Víta ostatky.
Královský písař Jiří Adam z Dobronína se v době mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejluxusnějších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora.
Již devátý díl historických detektivních románů, které se odehrávají v časech panování krále Přemysla II. Otakara. Příběh se vrací do doby, kdy královský prokurátor a správce hradu Bezděz Oldřich z Chlumu zabil v souboji syna Hynka Berky z Dubé a uchází se o krásnou Ludmilu z Vartemberka.
Tři detektivní příběhy z doby české renesance. Královský písař Jiří Adam z Dobronína se svým pomocníkem Petrem Korcem a služebnou Rozárkou řeší případy, s nimiž si pražští úředníci nevědí rady. Příběh Falešný tolar přivede pána z Dobronína do jihočeské tvrze, kde se dozví o podivné vraždě. Ale nezůstana jen u jedné...
Za městem Jičínem na cestě k Zebínu je ohrazená louka, na níž se od pradávna pohřbívaly oběti morových epidemií, ale také popravení zločinci, sebevrazi a kacíři. Jednoho dne se na této louce objeví mrtvé tělo velíšského lesmistra. Je přivázaný ke stromu, má rozpárané břicho a na čele krví namalované satanské znamení.
V průběhu okázalé slavnosti, kterou na svém hradě uspořádá Jaroslav ze Šternberka, zmizí jeho krásná neteř Elška, manželka veveřského purkrabího Drslava. Mezi hosty to vyvolá posměch, protože nemá pověst ctnostné manželky, jenže její manžel vyhledá Oldřicha z Chlumu a se slzami v očích ho prosí o pomoc.
Příběh českého rytíře Martina ze Stvolna, plný napětí, vzrušení a dějových zvratů, se odehrává v polovině 14. století. Byla to doba krutých válek, vysilujících hladomorů a všudypřítomného násilí, v níž zároveň probíhal urputný zápas o jednotu církve a křesťanské víry.
Přemyslovská epopej je dosud nejrozsáhlejší v Čechách publikovanou historickou románovou freskou, zobrazující osudy posledních velkých přemyslovských králů. Je rozdělena do čtyř částí – Velký král (Přemysl I. Otakar), Jednooký král (Václav I.), Král rytíř (Přemysl II. Otakar) a Král básník (Václav II. a Václav III.).
Předposlední díl celé ságy představuje léta, kdy byl český král Jiří z Poděbrad na vrcholu své moci. Právě v té době se mu podařilo zlomit odpor vedlejších zemí Koruny české. Jenže posilování moci panovníka, který si v očích zbytku Evropy nesl cejch kacíře, znamenalo zesílení tlaku proti němu.
Oldřich z Chlumu narazí nedaleko hradu Bezdězu na umírajícího mnicha. Od něho se dozví, že se připravuje zavraždění Přemysla II. Otakara. Okamžitě odjíždí krále varovat. Na Pražském hradě dojde k vraždě muže, který mohl o spiknutí podat svědectví. Navíc zločinci unesou Oldřichovu manželku Ludmilu.
Píše se rok 1261. Přemysl II. Otakar podpoří v boji o trůn římského krále proti Alfonsi Kastilskému jeho konkurenta Richarda Cornwalského a za to má slíben majestát, propůjčující mu rakouské a štýrské léno. Jenže v diplomacii není nic takové, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Dva příběhy písaře královské komory Jiřího Adama z Dobronína se odehrávají v polovině 16. století. V příběhu Otrávený pohár pozve královského písaře dávný přítel rakovnický hejtman na svatbu na hrad Krakovec. Jenže dříve, než vypukne svatební veselí, kdosi otráví ženicha. A záhy dojde k další vraždě. Motiv je zdánlivě jasný, stejně jako vrah.
Kdesi pod horami u hranic Českého království se nachází Klášter s panstvím, Bohem i generální kapitulou v Selbru opuštěným. Spravují ho líní řeholníci a obývají hříšní poddaní. Čas tu plyne klidně a bez ambicí, když do skriptoria Kláštera dorazí královská listina, podle níž se jedna z vesnic povyšuje na město.
Panoš Ota čeká v Písku na příjezd českého krále Přemysla II. Otakara, jehož doprovází Oldřich z Chlumu. Protože je parné léto, zajde se vykoupat k Otavě, kde potká nahou dívku, která se mu představí jako manželka mocného Bavora ze Strakonic. Záhy se však dozví, že mu dívka lhala.
Třetí vydání bestselleru, který je úvodním dílem edice historických detektivních románů o Oldřichovi z Chlumu a jeho panošovi Otovi. Děj se odehrává v polovině 13. století za vlády českého krále Přemysla II Otakara. Správce Bezdězu řeší případ vraždy pána hradu Grabštejn a tajemnou vraždu v johanitské komendě v Dubu.
Píše se rok 1266 a český král Přemysl II. Otakar podporuje slabého císaře Richarda Cornwallského. Za to obdrží úřad, který spravuje císařovo jmění na východ od Rýna, a vzápětí se s jeho tichým souhlasem zmocní Chebska. Tamní měšťané s tím nesouhlasí, ale nemají sílu, aby tomu zabránili.
I když se situace v Uhrách v polovině 16. století poněkud uklidnila a Osmani na nějakou dobu přestali s útoky na území svých sousedů, objeví se jeden veliký a zdánlivě neřešitelný problém. Jde o diskrétní záležitost, která vylučuje použití vojska, a ani vyslanec českého krále v Budíně nemůže zasáhnout.