To, že si lidé často pod slovem matematika představují pouhou rutinní aritmetiku, jí na oblibě pochopitelně moc nepřidává. I tu sice někteří z nás v jakémsi masochistickém vytržení považují za zábavnou, ale jen pokud ji dokonale ovládají. Pokud jí nerozumíme, je to horor.
Současné objevy v biologii kladou velké množství důležitých otázek a odpovědět na mnohé z nich často není možné bez významného přispění matematiky.
Víte, že číslo Pí lze vypočítat z rozmístění hvězd na obloze? Anebo že počítačová tomografie, tzv. „cétéčko“, by nemohla fungovat bez jednoho čistě matematického objevu? Zajímá vás, jak se provádí důkaz „zastrašením“ či „opomenutím“? Víte, co je ve skutečnosti polární medvěd?
Kniha je stručným a čtivým úvodem do disciplíny zvané kulturní historie. Definuje kulturní historii, seznamuje s jejím předmětem, vznikem, metodami, klíčovými tématy a otázkami, hlavními představiteli a díly, a to v celosvětovém měřítku. Autor, který je emeritním profesorem tohoto oboru na univerzitě v Cambridgi, sleduje vývoj této disciplíny od tzv.
Název Stewartovy knihy je narážkou na výrok Alberta Einsteina „Vy věříte v boha hrajícího v kostky a já v dokonalé uspořádání a zákonitost“. Vědecké zkoumání chaosu však nutí odborníky přehodnotit tento Einsteinův postoj, protože tváří v tvář chování vesmíru vypadá najednou nedostatečně.