Dvacáté století dosáhlo v historii naší planety nejen smutného prvenství v desítkách milionů obětí válečných konfliktů, ale, naštěstí, i v úspěších exaktních věd; díky nim je náš život snazší a bohatší.
Čtvrtý díl Fyziky v kulturních dějinách Evropy je věnován životním osudům a vědeckým zásluhám především těch fyziků vychovaných klasickou fenomenologickou školou, jejichž dílo se stalo základem moderní atomové teorie.
Zajímá vás, jaký měly fyzikální objevy dvacátého století vliv na rozvoj technických oborů, na pokrok v tradičních přírodních vědách i vědách hybridních, na rozmach lékařské diagnostiky či na náš dnešní každodenní život?
Kniha Fyzikové ve službách průmyslové revoluce, kterou napsal Ivo Kraus, je souborem 56 medailonů osobností exaktních věd, díky nimž došlo v Evropě od poloviny 18. do konce 19. století k převratným změnám v nejrůznějších oblastech průmyslu.
Už staří Řekové věřili, že lidskou dovednost ochraňuje Diova dcera Athéna. Jako nejvyšší božstvo moudrosti a umění si vybrali ženu, spanilou Minervu, také Etruskové i jejich dědici Římané. Moudrost byla sice vždy vlastností vyvolených, nikdy však jen výsadou mužů. A právě o tom jsou životní příběhy žen učených ve filozofii, fyzice, chemii a matematice.
Ve druhém svazku edice portrétů velkých matematiků a fyziků se setkáváme s osudy objevitele záření, které je už celé století neodmyslitelnou součástí naší civilizace.
I fyzika, které vděčíme za technické vymoženosti současného světa, měla své dětství; souvislosti mezi přírodními úkazy se snažili vysvětlit bez pomoci nadpřirozených sil už antičtí filozofové.
