Doba mikročipů se blíží ke konci. Jak se tranzistory zmenšují bezmála do velikosti atomu, fenomenální růst výpočetního výkonu se nevyhnutelně zhroutí. Tato změna však předznamenává zrod nového revolučního typu kvantového počítače.
Ještě před stoletím si byli vědci jisti, že věci, kterými dnes člověk běžně disponuje, jako třeba laser, televize či atomová bomba, jsou fyzikálně neuskutečnitelné.
Zkušený populizátor vědy Michio Kaku vykresluje ve své knize Pararelní světy fascinující a pozoruhodný obraz vesmíru, jak jej předkládá moderní fyzika. Soustředí se na kosmologii, vědní obor, u jehož kolébky stály takové osobnosti jako Galilei, Koperník, Kepler a který se nepřestává vyvíjet dodnes.
Světoznámý astrofyzik nás tentokrát zve na pátrání po dokonalé rovnici, která by pomohla odhalit nejhlubší tajemství našeho světa a celého vesmíru. Všechny zázraky moderní techniky v podstatě vděčí za svůj vznik vědcům, kteří postupně objevovali základní síly světa.
Kniha slavného astrofyzika a popularizátora vědy Michia Kakua ukazuje, kam by lidstvo mohlo dospět v oblasti kosmických letů, zlepšování člověka a osidlování vesmíru. Mimo jiné se zabývá cestováním na Mars, hledáním mimozemského života, kombinováním lidské báze s robotikou a uvažuje také o možných stupních vývoje vesmírných civilizací.
Ještě před stoletím si byli vědci jisti, že věci, kterými dnes člověk běžně disponuje, jako třeba laser, televize či atomová bomba, jsou fyzikálně neuskutečnitelné. Kaku ve své knize zkoumá, nakolik už věda pokročila a nakolik jsme se přiblížili realizaci technologií, jež zatím fungují jen ve science-fiction.
Zhruba před sto lety vyšly tři převratné články Alberta Einsteina. Podívejme se tedy společně na život a dílo tohoto velikána moderní vědy, jenž se nebál pochybovat o tom, co jiní měli za samozřejmé.
Známý fyzik a zkušený popularizátor vědy Michio Kaku vykresluje ve své nejnovější knize fascinující a pozoruhodný obraz vesmíru, jak jej předkládá moderní fyzika na počátku 21. století.
Rok 2005 je světovým rokem fyziky. Právě před sto lety totiž vyšly tři převratné články Alberta Einsteina. Podívejme se tedy společně na život a dílo tohoto velikána moderní vědy, jenž se nebál pochybovat o tom, co jiní měli za samozřejmé.
Snad nejpevněji zakořeněnou představou o světě kolem nás je, že má tři rozměry. Vědecké revoluce však jdou vždy proti zdravému rozumu, říká Michio Kaku a připomíná, že většina lidí – a většina vědců – kdysi pokládala za naprostý nesmysl i teorii relativity a kvantovou fyziku.
