Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíčků.
Astronomie a fyzika HLEDÁNÍ je přehledem nejvýznamnějších objevů za poslední čtyři roky. Podařilo se vyfotografovat nejbližší okolí černé díry, po mnoha odkladech odstartoval dalekohled Jamese Webba a elektronická revoluce se před očima mění v razantní nástup kvantových technologií. V Hledání nejsou opomenuty ani technologie inspirované přírodou.
Po „Vesmíru hned vedle" a „Čarodějné peci" se českým čtenářům dostává do rukou již třetí kniha Marcuse Chowna, známého popularizátora kosmologie a v současné době odborného poradce časopisu New Scientist. Dozvíte se, jak je možné, že se celé lidstvo vejde do jediné kostky cukru. Proč každé vaše nadechnutí obsahuje atom, který vydechla Marilyn Monroe.
Kniha volně navazuje na předchozí titul "Náš vesmír" vydaný několikrát od roku 2000. Nová kniha je rozdělena na 9 kapitol - Měsíc, Malá tělesa, Planety, Slunce, Hvězdy, Hvězdokupy, Mlhoviny, Galaxie a Vesmír velkých měřítek. Zmíněné rozdělení na uvedené celky si jistě najde své zainteresované čtenáře.
Astronomie přináší neustále nové poznatky a zvyšující se počet čtenářů. Zájem o tuto problematiku podnítil autory k napsání druhého svazku "Astronomie - 100+1 záludných otázek". Kniha zodpovídá 101 otázek kolem dějících se procesů ve vesmíru. Opírá se o nejnovější poznatky v oboru.
Ještě před stoletím si byli vědci jisti, že věci, kterými dnes člověk běžně disponuje, jako třeba laser, televize či atomová bomba, jsou fyzikálně neuskutečnitelné.
Zkušený populizátor vědy Michio Kaku vykresluje ve své knize Pararelní světy fascinující a pozoruhodný obraz vesmíru, jak jej předkládá moderní fyzika. Soustředí se na kosmologii, vědní obor, u jehož kolébky stály takové osobnosti jako Galilei, Koperník, Kepler a který se nepřestává vyvíjet dodnes.
Již od úsvitu civilizace provází lidstvo touha poznat svět, který nás obklopuje. Zjistit tvar a rozměr Země, odhalit polohu, vzdálenost a složení vesmírných těles, o to se lidé pokoušeli od nepaměti. Hlavním nástrojem k dosažení těchto cílů bylo vždy pozorování a měření založené na matematických výpočtech.
Jde o jeden z deseti - po mnoha letech Národním technickým muzeem v Praze vydaných katalogů - který se nevěnuje jen nejzajímavějším exponátům, jež se v expozici NTM Astronomie nacházejí, ale i řadě dalších artefaktů, které muzeum vlastní a jejich prostřednictvím podává publikace velmi fundovaný přehled o vývoji astronomie během více než posledních tří set
Ve své knize autor zkoumá, jak došlo k tomu, že Steven Hawking je považován za jednoho z největších géniů lidstva. Hawking sice strávil svou vědeckou dráhu řešením hlubokých fyzikálních problémů, jeho proslulost však nespočívá na vědě.
Příběh fyziky je komplikovaný a dobrodružný. Po staletí se fyzikové noří stále hloub do tajemství přírody, vyvíjejí nové přístroje, které pomáhají některá tajemství rozluštit a jindy zas vedou k objevení nových záhad. Ve dvacátém století se tento příběh nesmírně zrychlil. Vědci pronikli do hlubin vesmíru i k subatomárním stavebním prvkům hmoty.
Kniha obsahuje soupis geometrických pojmů, bohatě doplněný ilustracemi a fotografiemi. Klasické i méně známé geometrické úlohy jsou předkládány v historických souvislostech, s důrazem na spojení geometrie s technickou praxí, uměním i s grafikou.
Co je nového v astrofyzice, kosmologii, částicové fyzice nebo v kvantové teorii? Kdy budeme mít kvantové počítače? Najedeme další Higgsův boson? Bude někdy potřeba revidovat Einsteinovy teorie? Dá se dohlédnout na konec vesmíru? A proč je těch hádanek vlastně 42?
Kniha je venovaná problému neexistencie univerzálnej formule , ktorá by určovala všetky korene danej polynómickej rovnice. Táto otázka zohrala kľúčovú úlohu pri vzniku abstraktnej algebry ako významnej matematickej disciplíny. To, že takáto formula neexistuje dokázali začiatkom 19. storočia nezávisle od seba Abel a Galois.
Astronomické objevy nabírají každým rokem na větším tempu. Některé zcela zásadně mění náš dosavadní pohled na uspořádání vesmíru. Pokud si dnes koupíte knihu o astronomii napsanou kolem roku 2000, téměř jistě v ní budete číst některé vědecky zastaralé informace.
Autor, ktorý je pracovníkom Geomagnetického observatória Ústavu vied o Zemi Slovenskej akadémie vied, napísal túto knihu pre pomerne široký okruh čitateľov. Je to ojedinelá kniha v slovenskom jazyku so zameraním na magnetické búrky a blízke kozmické okolie Zeme. Aby textu rozumeli nie iba študenti fyziky a inžinieri, autor zvolil špeciálny prístup.
Publikácia Astronomická terminológia vyšla ešte v roku 1998. Astronómia je však veda, ktorá sa v posledných desaťročiach prudko vyvíjala. Nové, presnejšie pozorovacie metódy, vývoj digitálnej astrofotografie, objavovanie svetov mimo slnečnej sústavy, detegovanie gravitačných vĺn atď. , priniesli do tohto vedného odboru veľa nových poznatkov, výrazov a pomenovaní.
Poprvé vychází česky Keplerův text o výpočtech objemů vinných sudů. Tento text vyšel německy a rusky, nevyšel kupodivu ani anglicky. Jde o příspěvek Keplera k vytvoření integračních metod ještě před vytvořením diferenciálního a integrálního počtu Leibnizem a Newtonem.
Světoznámý astrofyzik nás tentokrát zve na pátrání po dokonalé rovnici, která by pomohla odhalit nejhlubší tajemství našeho světa a celého vesmíru. Všechny zázraky moderní techniky v podstatě vděčí za svůj vznik vědcům, kteří postupně objevovali základní síly světa.
Historie Jihočeské astronomické společnosti byla napsána na paměť založení této společnosti před 93 lety. V roce 1928 se hrstka nadšenců pro astronomii rozhodla založit v Českých Budějovicích spolek, jenž by je sdružoval.