Problémy, které si lidstvo vytvořilo svou činností, jsou nesmírně složité a velmi obtížně řešitelné. Globální oteplování Země a rovněž jeho rozhodující antropogenní příčiny jsou již dostatečně věrohodně prokázané.
Současná publikační exploze má za následek, že všechny informace daného vědního či technického oboru si nelze plně osvojit. Proto je nezbytné se přednostně zaměřovat na to, kde a jakými nejefektivnějšími postupy nalézt nejdůležitější, aktuální a relevantní informace.
"Dochází ropa a přijde hlad. Globální oteplování způsobí rozpad civilizace. Euroatlantickou civilizaci pohltí hordy z Východu. Po výbuchu supervulkánu zmrzneme." Jak je možné, že všechno tohle funguje a plní první stránky novin i žebříčky bestsellerů v době, kdy se lidstvo jako celek má vůbec nejlépe v celé své historii?
Aleje jsou neodmyslitelně spojené s krajinou, majetkovými poměry, politikou, financemi a kulturou. Impulzem k sepsání této knihy byl dokumentární film "Aleje jako součást naší krajiny", který vznikl režisérským vedením Ljuby Václavové v roce 2007, na němž se oba autoři spolupodíleli. Od té doby stále přibývá otázek typu: Proč zachovávat aleje?
Publikace pojednává o prostorových aspektech soudobého studia a využívání krajiny. Přibližuje klíčové poznatky krajinářských škol Východu i Západu, jejich teoretické a praktické aspekty.
„Globální oteplování již není jen teoretickou či budoucí hrozbou, není hrozbou vůbec. Je skutečností, v níž žijeme,“ konstatuje ve své nejnovější knize zakladatel mezinárodní iniciativy 350.org Bill McKibben, jehož kniha Konec přírody (1989) byla jednou z prvních varovných prognóz důsledků globální změny klimatu.
Známý britský vědec James Lovelock se ve své nejnovější knize Mizející tvář Gaii zamýšlí nad tím, jak se lidstvo dokáže vypořádat se změnami, které ho v blízké budoucnosti ohrožují. Kritizuje vědce i politiky, že jejich prognózy klimatických změn i reakcí živých organismů na měnící se prostředí nezohledňují reálný svět.
Kniha se zabývá jedním z nejožehavějších problémů současnosti, který může mít dalekosáhlé následky pro budoucnost Země: změnou klimatu způsobenou lidskou činností. Nabízí jednoduché metody, jež čtenáři pomohou zorientovat se ve spleti protichůdných tvrzení přicházejících z médií.
Učebnice je zpracována v souladu s rámcovými vzdělávacími programy SOŠ a SOU. Má tištěnou a elektronickou část. V tištěné části (v rozsahu 48 stran formátu B5) je výklad a zadání úloh pro elementární úroveň výuky ekologie a ochrany životního prostředí. Přiložené CD obsahuje druhou část publikace ve formátu PDF.
Autory knihy V genech není všechno jsou R. Boyd a P. J. Richerson. Lidstvo je v přírodním světě zvláštním jevem. Zatímco se lidé ve všech směrech podobají ostatním zvířatům, jejich chování je odlišné. Jejich schopnost adaptovat se jim umožňuje obsadit téměř všechna místa na světě a používat neuvěřitelné množství nástrojů a technik.
Kniha propojuje psychologické poznatky s tématy ochrany přírody a životního prostředí. Východiskem je skutečnost, že psychologie jako věda o lidském prožívání a chování může svými poznatky významně přispět k soudobým snahám o větší environmentální udržitelnost.
Džunglí zarostlé zříceniny chrámů Angkor Vatu či měst Mayů varují: Nemohlo by se to stát také nám?
Kniha australského vědce Tima Flanneryho, předního světového biologa, paleontologa a odborníka na klimatickou změnu, přehledně podává podrobné informace o jednotlivých faktorech klimatické změny, o jejích dopadech již zaznamenaných i očekávaných a o krátké historii boje proti ní i obdobným hrozbám.
Náplní publikace je především vysvětlení příčin rozšíření jednotlivých biomů na Zemi, jejich sezonní proměnlivosti a adaptací organismů v nich žijících. Kniha je faktografická, stručná a přehledná s velkým množstvím grafů, schemat a mapek a barevnou přílohou kvalitních fotografií.
Atlas Štáty v premenách storočí predstavuje po dlhých rokoch prvý pôvodný slovenský dejepisný atlas, ktorý je určený nielen pre školy, ale aj pre širokú verejnosť. Na 111 mapách v prehľadnej skratke podáva ucelený pohľad na európske a naše národné dejiny od najstarších čias až po súčasnosť. Zameriava sa predovšetkým na zobrazenie vývoja štátov a území.
Krajina se od 90. let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních, ale i některých humanitních věd. První polovina textů se týká skutečné, fyzické krajiny, jejích proměn a ochrany. Druhá část je věnována vnitřním krajinám duše – fenoménu genia loci, postavě Zeleného muže, keltským bohům v druhohorách atp.
Vlivem médií, většiny politiků a některých skupin vědců převládá ve veřejnosti mínění, že současné globální oteplování způsobilo lidstvo svou činností, hlavně spalováním fosilních paliv a s tím souvisejícím únikem oxidu uhličitého CO2 do ovzduší.
Hľadáte konkrétny titul?
Použite vyhľadávacie pole na vrchu stránky!