Kniha se zabývá novou součástí elektroniky - mikrosystémy. Tento obor zahrnuje poznatky a mechanismy elektroniky, mechaniky, optiky, chemie, biochemie aj. Publikace zhrnuje nejnovější poznatky oboru a zabývá se výhledem do budoucnosti.
Kniha autorů z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a z Českého hydrometeorologického ústavu shrnuje současné znalosti o meteorologických procesech, které probíhají při vývoji oblaků a srážek. Pojednává fyzikální podstatu vzniku deště, sněhu či krup, vývoje silných bouří, tornád i dalších jevů.
Publikace určená všem milovníkům přírody přináší obsáhlý přehled nejrůznějších zařízení a institucí, kde je možné pozorovat živočichy i rostliny a něco se o nich dozvědět.
Dílo je zamýšleno jako základní učební text i jako referenční příručka pro neodbornou veřejnost. Kniha je určena nejen studentům vysokých škol, ale také učitelům a studentům škol středních, a to jako pomocný učební text biologie.
První exoplaneta - planeta obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce - byla spolehlivě prokázána v roce 1995. Nyní, zhruba deset let po prvním objevu, je exoplanet známo na dvě stovky a jejich počet se rychle zvětšuje. Ukazuje se přitom, že cizí planetární soustavy jsou velmi rozmanité: rozhodně neplatí, že ta naše představuje jakýxi univerzální "prototyp".
Autor z nejpovolanějších - nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1999, svědek a účastník některých z největších objevů vědy 20. století - provází čtenáře pestrým světem elektronů, protonů, neutronů, kvarků, leptonů a dalších elementárních částic představujících základní kameny hmoty.
Podrobná učebnice evoluční biologie určená zejména posluchačům magisterských a doktorandských kurzů evoluční biologie, molekulární fylogenetiky a evoluční parazitologie.
Džunglí zarostlé zříceniny chrámů Angkor Vatu či měst Mayů varují: Nemohlo by se to stát také nám?
Kniha obsahuje 23 esejů předních vědců, kteří působí nejen jako popularizátoři svých vědních oborů, ale rovněž se vyjadřují k tématům, jimž se v poslední době dostává v různých odborných časopisech prominentního místa.
Britský geometr John Martineau nabízí velmi neortodoxního průvodce naší sluneční soustavou. Ukazuje matematické, geometrické a harmonické vztahy mezi planetami, časem, prostorem a životem, které byly známé ve starověku, avšak dnes jsou již pozapomenuté. Moderní věda jim sice nevěnuje pozornost, některými svými výsledky je ale potvrzuje.
Po cenami ověnčené knize Zlatý řez přichází americký astrofyzik Mario Livio s novým příspěvkem ke vztahu matematiky, vědy a umění. V centru jeho zájmu je tentokrát fenomén symetrie. Ta je jednak jedním ze základů lidského vnímání, ale také spojnicí mezi vědou a uměním, teoretickou fyzikou a světem kolem nás.
Název Stewartovy knihy je narážkou na výrok Alberta Einsteina „Vy věříte v boha hrajícího v kostky a já v dokonalé uspořádání a zákonitost“. Vědecké zkoumání chaosu však nutí odborníky přehodnotit tento Einsteinův postoj, protože tváří v tvář chování vesmíru vypadá najednou nedostatečně.
Krajina a paměť je jedinečná kniha. Britský historik a historik umění Simon Schama se v ní zamýšlí nad rolí přírody v západní civilizaci od starověku až po přítomnost. Skrze řadu výletů prostorem a časem zkoumá způsob, jakým krajina ovlivnila naši kulturu, a to, jak jsme ji naopak přetvořili my, aby splňovala naše potřeby.
Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Mohl se na jeho vzniku podílet Bůh? Dá se cestovat časem? Co se stane astronautovi v černé díře?
Úplně běžně dnes uvádíme, kolik světelných let je od nás vzdálena která hvězda či mlhovina. Jak jsme ale na tato čísla přišli?
S pomocí tohoto průvodce začnete v praxi využívat magický vliv bylin ve prospěch lásky, štěstí, zdraví, úspěchu a ochrany. Počínaje petrželí až třeba po brčál milujeme bylinky pro jejich vůni, chuť a léčivé vlastnosti. Málokdo však ví o podivuhodné magické moci, kterou ukrývají.
Pokud právě nepatříte mezi vyhlášené znalce hub a neustále žijete v nejistotě a obavách, odkázaní na pomoc a radu někoho jiného, pak jistě oceníte tuto publikaci, která vám bude dobrým rádcem po celou houbařskou sezonu.
Po tom, co souboj o Měsíc vyhráli v roce 1969 Američané, jak vylíčil Karel Pacner v prvním dílu své ságy o příbězích vědců, konstruktérů a kosmonautů, se snažil Sovětský svaz získat body ve stavbě orbitálních stanic. To se jim skutečně podařilo, nicméně v jiných směrech Američané Sověty předstihli.
Otázka konečnosti či nekonečnosti vzrušovala lidstvo odedávna. Nekonečno je nepochybně ta nejpodivnější idea, jež lidstvo znepokojuje neustále.
Kniha podává základní přehled o proměnách astronomie ve starověku od prvních pokusů o vysvětlení nebeských jevů až k rozvinuté matematické astronomii helénistické doby, která dokázala předpovídat polohy nebeských těles s udivující přesností.