Kniha přístupnou formou přibližuje, jak poznání tvarů rostlinného těla přispělo a přispívá k porozumění rostlinných životních strategií.
Nové aktualizované vydání neocenitelného pomocníka pro pozorování hvězdné oblohy. V knize je rovněž představeno 250 zajímavých „deep sky“ objektů, jež lze dobře pozorovat dalekohledem odpovídající velikosti.
Unikátní publikace, ve které je obsaženo přes 230 druhů jehličnanů a přes 2 000 jejich kultivarů, variet, forem a subspécií, přináší ucelený přehled jehličnanů ve středoevropském a částečně i jihoevropském prostoru a představuje tak nepostradatelný zdroj informací pro všechny zájemce o jehličnaté dřeviny.
Kůň slouží lidem tisíce let. Za tu dobu se změnil z pouhé lovné zvěře v nejobdivovanější a nejcennější zdomácnělé zvíře. Člověku se podařilo vyšlechtit podle svých potřeb a vkusu stovky plemen a typů koní, z nichž více než 250 najdete na stránkách této knihy. Ale i plemena mizející, napůl zapomenutá nebo dokonce nenávratně ztracená.
Technologická vize budoucnosti od autora teorie Gaia Pro současnost, kdy se za nejvlivnější planetární faktor obecně považuje lidská činnost, se vžil termín antropocén. Avšak podle legendárního myslitele a vědce Jamese Lovelocka už tato éra končí.
Poprvé vychází česky Keplerův text o výpočtech objemů vinných sudů. Tento text vyšel německy a rusky, nevyšel kupodivu ani anglicky. Jde o příspěvek Keplera k vytvoření integračních metod ještě před vytvořením diferenciálního a integrálního počtu Leibnizem a Newtonem.
Historie určitého integrálu od Archiméda k Riemannovi, tedy od antiky do 19. stol. Na životě a díle předních matematiků. Kniha srovnatelného rozsahu a pojetí v češtině neexistuje. Osudy a dílo Archiméda, Pascala, Fermata, Keplera, Cavalieriho, Torricelliho, Robervala, Descarta, Barrowa, Wallise, Newtona, Leibnize, Eulera, Bernoulliů, Cauchy a Riemanna.
Jde o druhé české opravené a doplněné vydání první světové učebnice diferenciálního počtu. Neslouží proto současným studentům či učitelům pro výuku. Je určena těm, kteří se zajímají o historii diferenciálního počtu jako doklad o počátcích kalkulu.
PRO VŠECHNY MILOVNÍKY PŘÍRODY Svými pestrými květy vnášejí květiny barvy do jinak spíše jednotvárné zeleně a hnědi rostlinného světa. Jejich barevná nádhera má vlastně přitahovat jen hmyz, který je pak odměněn nektarem a současně se stará o opylení, ale kromě toho udělá radost i nám.
Nově přepracované a doplněné vydání úspěšné encyklopedie, která se prodávala pod názvem Velká kniha o koních, uvádí vybrané zástupce jednotlivých plemen, podává jejich základní znaky, původ, rozlišení chodů, chování a komunikace, vývoj hříběte, zbarvení, celkovou stavbu a pojednává o všech stránkách péče o koně.
Svět je úžasně podivný, plný zvláštních a neuvěřitelných věcí. Od drobných tvorů žijících v loužích, kteří kupodivu mohou přežít nehostinnost vesmíru, až po barvu tak tmavou, že ji vaše oči vlastně ani nevidí. Modrý mořský slimák andělský s fascinujícím vzhledem vypadá jako mimozemšťan.
Katalog k výstavě "Zahrada zdraví. Botanické knihy šesti století ve sbírkách Vědecké knihovny v Olomouci" s bohatou přílohou, s barevnými a černobílými reprodukcemi knižních ilustrací. Jedním z oborů, jenž je zastoupen ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci stovkami svazků, je botanika.
Žijící legenda a průvodce sérií Zázračná planeta z produkce BBC, sir David Attenborough, vypráví příběh začátku své kariéry přírodovědce, dokumentaristy a popularizátora.
Světoznámý astrofyzik nás tentokrát zve na pátrání po dokonalé rovnici, která by pomohla odhalit nejhlubší tajemství našeho světa a celého vesmíru. Všechny zázraky moderní techniky v podstatě vděčí za svůj vznik vědcům, kteří postupně objevovali základní síly světa.
Věděli jste, že sýkory modřinky milují meduňku, protože s její pomocí mohou vyhánět parazity z hnízda? Nebo že mandelinka mátová dokáže spořádat tolik máty, že po ní pak sama voní?
Historie Jihočeské astronomické společnosti byla napsána na paměť založení této společnosti před 93 lety. V roce 1928 se hrstka nadšenců pro astronomii rozhodla založit v Českých Budějovicích spolek, jenž by je sdružoval.
Jen málokdo se zabývá tím, co cítí tvorové, kteří jsou součástí naší stravy. Autor, švédský profesor etologie, vysvětluje emoční fungování u nejběžnějších druhů hospodářských zvířat – slepic, ovcí, prasat, krav a ryb, aniž by ovšem hodnotil počínání lidí či moralizoval.