Prognostické metody a jejich aplikace

Prognózy ( sociální, demografické, technologické, ekonomické ad. ) jsou významným nástrojem kvalifikovaného strategického řízení nejen na úrovni společnosti jako celku, ale také na úrovni podnikatelských subjektů. V podmínkách překotně se měnícího vnějšího prostředí musí společnost i firmy na změny rychle reagovat – musí být schopny se vypořádat nejen s důsledky globalizace, ale i s nepříznivým demografickým vývojem.
Z hlediska celospolečenského je významné tzv. sociální prognózování, které umožňuje identifikovat klíčové problémy země a napomoci tak k nalezení veřejných politik, které povedou k řešení identifikovaných problémů a k využití rozvojových příležitostí. Významným podpůrným argumentem na všech úrovních politiky jsou zejména v posledních letech demografické prognózy.
Statistické prognózy mohou být úspěšně využity i na úrovni podnikatelských subjektů, pokud je zahrnou do svých dlouhodobých vizí a strategického rozhodování. Například statistická regulace umožňuje minimalizovat produkty, které představují nákladové zatížení podniků a přispívají k celkovému snížení jeho konkurenceschopnosti na globálním trhu.
Kniha je rozdělena do dvou základních částí. První seznamuje čtenáře s problematikou sociálního prognózování a s jejím významem pro společnost. Obsahuje také základní teoretická východiska a přehled používaných kvalitativních a kvantitativních metod (např. brainstorming, panel expertů, metoda analogie, ekonomické časové řady), analytických a statistických nástrojů (např. metoda nejmenších čtverců, testování statistických hypotéz) a současně vymezuje jejich aplikační pole. Druhou část tvoří praktické případové studie. Například: Statistická regulace a její aplikace na výrobní a nevýrobní procesy, Demografické prognózy, Systémové pohledy na technologické prognózy, Ekonomika a prognózy RFID, Ekonomická situace a střednědobá prognóza HDP vybraných států.

Publikace je určená širokému okruhu čtenářů – manažerům, tvůrcům podnikových vizí a strategií; politikům a pracovníkům státních institucí, kteří přijímají klíčová rozhodnutí s dopadem na budoucí vývoj společnosti; odborné veřejnosti a v nespolední řadě studentům vysokých škol ekonomického zaměření.