Strategie konkurenčních střetů

Od doby, kdy lidská společnost objevila ono „kouzelné“ místo, kde mohl jedinec nebo skupina za úplatu nabízet své výrobky či služby a které nazýváme trh, vždy existovala na straně nabídky oprávněná snaha uspět co nejlépe. Základní cestou, jak tohoto úspěchu dosáhnout, byla soutěž o zákazníka, která se v drtivé většině případů realizovala přímým střetem na tomto trhu. Přímý střet je hluboce zakořeněn v myšlení lidstva. Vždy totiž šlo o přežití, kdy vyhrával ten, který byl lepší, rychlejší, ofenzivnější. Ale tento přístup byl také provázen trpkým poznáním, že přímý střet či boj přináší značné utrpení a velké škody. Právě tuto skutečnost dobře znají vojáci, kteří absolvovali válku, tuto skutečnost, a to je pro nás důležité, si dnes začínají uvědomovat i manažeři významných firem.Ústřední tezí tohoto nového přístupu ke konkurenční strategii je, že firma může dosáhnout svého cíle (a přitom se vyhnout přímému dlouhodobému střetu), když naplánuje tu správnou konkurenční strategii. A pokud ke střetu dojde, není tento přístup založen na pouhé schopnosti vyhrávat bitvy, ale ve schopnosti učinit tato vítězství pro firmu užitečnými. Přijetí této teze vyúsťuje v požadavek na nový přístup ke konkurenčním strategiím, na přístup, který je založen na filosofii „vítězství bez boje“. Rozumějme: “filosofii dosažení cíle bez přímého dlouhodobého střetu s konkurenční firmou“. Základem knihy Františka Bartese Strategie konkurenčních střetů je tzv. ofenzivní pojetí konkurenčního střetu firmy vycházející z čínské bojové filosofie Sun Tzu. Kniha je doplněna i o nejnovější autorovy poznatky z oblasti Specifického informačního systému firmy (Competitive Intelligence) a jeho roli při strategickém rozhodování vrcholového managementu firmy.