Autor: Tomáš Gřivna, Hana Šimánová
Vydavateľstvo: ALEŠ ČENĚK 2019
EAN: 9788073807634
Publikace je unikátním souborem příspěvků (dvojsborníkem) ze dvou konferencí pořádaných Unií obhájců ČR. Společným jmenovatelem obou konferencí je jejich trestněprávní zaměření. První z nich pořádaná v roce 2017 ve spolupráci s Právnickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně nesla název Limity zákonnosti opatřování důkazů.
čítať viacneznámy autor
Nakladatelství C.H.Beck-CZ 2010 7,88 €neznámy autor
Nakladatelství C.H.Beck-CZ 6,85 €Jiří Jelínek
LEGES 2015 37,95 €Publikace je unikátním souborem příspěvků (dvojsborníkem) ze dvou konferencí pořádaných Unií obhájců ČR. Společným jmenovatelem obou konferencí je jejich trestněprávní zaměření. První z nich pořádaná v roce 2017 ve spolupráci s Právnickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně nesla název Limity zákonnosti opatřování důkazů. Svůj příspěvek přednesli odborníci z řad advokátů, státních zástupců i soudců, jež se věnovali aktuálním, palčivým či sporným otázkám trestního práva procesního, konkrétně procesu dokazování. Čtenář se tak může seznámit s praktickými připomínkami těchto autorů, například k tématu limitů při zjišťování důvodů k odepření svědecké výpovědi, přípustnosti důkazů získaných tajným sledováním, specifikům dokazování v přípravném řízení, tématu z USA známého pravidla Miranda a zákazu nucení k sebeobviňování či přípustnosti znovuobstarání nezákonného důkazu. Druhá konference věnovaná tématu Od dekriminalizace ke kriminalizaci, od depenalizace k penalizaci byla hmotněprávního rázu a Unie obhájců ji uspořádala spolu s Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci na podzim roku 2018. I zde se významné osobnosti oboru trestního práva zabývaly tématy více než aktuálními. Ústředním motivem konference byla snaha o zodpovězení otázky, zda byly naplněny cíle dekriminalizace a depenalizace, k nimž se zákonodárce přihlásil v době přijímání nového trestního kodexu. Součástí publikace jsou tak úvahy o přiměřenosti kriminalizace právnických osob či vztahu mezi mírou trestní represe a zátěží trestní justice, poznatky o nerovnosti v trestání na okresních a krajských soudech coby soudech prvého stupně či empirická data vztahující se k vyřizování ústavních stížností. Čtenáři se nabízí také vhled do problematiky rekriminalizace přípravy zkrácení daně či zpřísnění represe v důsledku neměnnosti hranic výše škody rozhodných pro založení trestní odpovědnosti. Široké spektrum atraktivních témat, jež spojuje otázka, nakolik je uplatňování norem trestního práva v praxi ve shodě s kautelami právního státu, může obohatit čtenáře z řad studentů právnických fakult, právních praktiků i dalších zástupců odborné i laické veřejnosti.