Monografie reaguje na probíhající diskuse o vymezení závislé práce, podpořené i současně diskutovanou novelou zákona o zaměstnanosti, která stávající definici závislé práce doplňuje. Jejím cílem není komplexně pojednat o institutu závislé práce ve všech jeho souvislostech.
Publikace reaguje na dvě relativně nové evropské pracovněprávní směrnice, které mají být do českého právního řádu transponovány během roku 2022, a to směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1152 ze dne 20. 6. 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1158 ze dne 20. 6.