Otakar Sommer se ve své Učebnici soukromého práva římskoho zaměřil na římské právo prvých tří století našeho letopočtu. Při popisu činnosti římských právníků, která je základem klasického římského práva, používá pojmy a kategorie moderní vědy občanského práva, čímž přibližuje myšlení římských právníků modernímu pojetí práva.